Kilometry 2001 - vyhodnocení
- 2. díl
aneb Kilometry 2001 - statistická pitevna
Milí přátelé,
děkujeme vám všem 208 cyklistům, kteří jste se připojili k
našemu nápadu posbírat najeté Kilometry 2001 v jednotlivých měsících. Ne všichni
však dokázali vytrvat a hlásit své kilometry pravidelně po všech 12 měsíců roku
2001. Tyto nekompletní údaje nejsou vyhodnotitelné jednotlivě, ale jen jako
průměrné hodnoty všech hlásících cyklistů. Speciální dík pak tedy patří 43
věrným, kteří nevynechali ani jedno měsíční hlášení a z jejich údajů je nyní
možno sestavit kompletní srovnávací křivky a hlouběji se zamyslet nad průběhem
cyklistického roku.
Anketa Kilometry 2001 (i letošní Kilometry 2002) je projektem, jehož výsledky umožňují rozsáhlé zamyšlení nad cyklistickým životem, nárůstem aktivity během roku a možná i závislostí ujetých kilometrů na počasí. V pěti dílech se tedy pokusíme postupně zjistit:
1. jak velkou vypovídací
hodnotu má náš statistický vzorek cyklistů, který je obsažen v tabulce Kilometrů
2001
2. souvislost mezi počtem hlásících cyklistů a cyklistickou
aktivitou
3. rovnoměrnost aktivity v různých výkonnostních kategoriích
cyklistů
4. průběh aktivity v cyklistickém roce
5. možné souvislosti mezi počasím a cyklistickou aktivitou
2. díl
V druhém díle se zaměříme na otázku, zda existuje nějaká souvislost s cyklistickou aktivitou, tedy množstvím najetých kilometrů a počtem cyklistů, kteří nahlásili své Kilometry 2001 v daném měsíci.
Závěr: v měsíci, kdy se více najezdí, hlásí své kilometry více cyklistů.
Rozbor
Další zajímavou úvahou se ukázal vztah průběhu průměrných najetých kilometrů (do grafu 2 vynesen jako červená křivka) a počtu hlásících cyklistů v jednotlivých měsících. Počet hlásících cyklistů je do grafu 2 vynesen křivkou žluté barvy. Tyto hodnoty se pohybují stále kolem stovky a tvoří vcelku nezajímavě plochou křivku, která takto celkem o ničem nevypovídá.
Pokusme se však tyto zdánlivě nezajímavé hodnoty transponovat tak, aby rozsahem i velikostí odpovídaly hodnotám průměrných najetých kilometrů. Tím dojde ke zvýraznění rozdílů v počtech hlásících v jednotlivých měsících a bude možno srovnat oba průběhy.
Zde radím těm, kteří nesnáší matematiku nebo neradi přemýšlejí o podstatě problémů, aby jednoduše přeskočili následující odstavec a uvěřili, že jsme to za vás promysleli správně.
Rozdíl mezi maximální a minimální hodnotou průměrně najetých kilometrů: 830 km (v květnu) - 263 km (v lednu) = 567 km a rozdíl mezi maximálním a minimálním počtem hlásících: 129 (v květnu) - 87 (v únoru) = 44. Aby byly hodnoty rozdílů mezi maximální a minimální hodnotou průměrně najetých kilometrů a transponovaným počtem hlásících shodné, musí být všechny hodnoty poctu hlásících vynásobeny poměrem obou rozdílů 567 / 44 = 13,5.
Maximální hodnota počtu hlásících se tímto znásobením dostane na 129 x 13,5 = 1742. Aby se dostaly hodnoty transponovaného počtu hlásících do relace s průměrně najetými kilometry, odečteme ještě 1742 - 830 = 912.
Transpozici hodnot počtu hlásících cyklistů provedeme tedy ve všech měsících podle vzorce:
"Transponovaný počet hlásících" = ("Počet hlásících" x 13,5) - 912
Takto transponované hodnoty vyneseme opět do grafu 2 jako zelenou křivku. Její průběh se nápadně podobá průběhu průměrně najetých kilometrů. Z toho logicky mohou vyplývat dva jednoduché závěry, že v období vyšší aktivity si cyklisté častěji vzpomenou i na doplňkové cyklistické záležitosti jako je naše a vaše Cyklistické informační centrum KPO – www.kpo.cz a že hlásit vysoké počty najetých kilometrů je pravděpodobně příjemnější.
Předpokládejme, že výrazně nízký počet hlásících v lednu a v únoru byl pravděpodobně zapříčiněn rozjezdem ankety Kilometrů KPO na počátku roku 2001.
Odkazy na ostatní díly:
V 1. díle jsme si ověřili, jak velkou vypovídací hodnotu má náš statistický vzorek cyklistů.
Ve 3. díle díle se zaměříme na srovnání rovnoměrnosti aktivity v různých výkonnostních kategoriích cyklistů.
Ve 4. díle se podíváme na průběh aktivity v cyklistickém roce.