Zbraslavská osma - svátek horských kol se vydařil
(21.4.2001)

    Početné startovní pole ve všech kategoriích, slavná jména české cyklistiky v kategorii Elite, náročná trať, kvalitní organizační zabezpečení a chladné počasí s blížícím se deštěm byly základními atributy dlouho očekávaného závodu, oblíbeného pro svoji přátelskou atmosféru. Sportovní úroveň byla jako vždy vysoká a bouřlivé povzbuzování na trati hnalo závodníky k maximálním výkonům. V rámci naší spolupráce s pořadateli tohoto závodu se opět závodilo se startovními čísly KPO, takže k naší radosti vozil na svém kole mimo čísla také jméno našeho klubu a naší internetovou adresu např. i Miroslav Kvasnička.

    Tým KPO byl na Zbraslavi zastoupen vcelku početně. V kategorii Elite zkoušeli své štěstí Zbyněk Křesťan, Michal Malášek, Radek Procházka, Luděk Straka a na poslední chvíli dorazivší Dušan Příbrský. Mezi ženami jela Jitka Müllerová a v jedné z dětských kategorií pak statečně bojoval Robert Křesťan, který posléze stanul na stupních vítězů na třetí příčce, stejně jako Jitka v kategorii žen.

    V mužích Elite se nejvýše probojoval Radek Procházka, když obsadil v této konkurenci velice slušné šesté místo. Za první desítkou zaostal těsně Michal Malášek (12), který netuše, že už se jede poslední kolo, nechal se lehce předjet dvojicí závodníků, které předtím pracně celý závod dojížděl a na chvíli byl před nimi. Dušan Příbrský podal solidní výkon a obsadil 15. místo a věčný smolař Zbyněk Křesťan dojel na 18. místě s otiskem zbraslavské tratě na dresu a nebyl sám. Pádu se nevyhnul mimo jiné ani samotný autor trati Vláďa Dvořák (BKZ), jemuž seznámení se zemí ještě "vylepšil" pařez v místě dopadu. Nováček v týmu KPO Luděk Straka dojel na 20. místě.

Michal:
    Na startu nás bylo docela dost, což slibovalo pěknou tlačenici před prvním sjezdem do rokle. Stál jsem ve druhé řadě. Po startovním povelu se to ale přede mnou docela otevřelo a tak jsem se protlačil, tuším kolem Zbyňka, dopředu a zaujal místo zhruba v polovině startovního pole, což byla docela dobrá pozice, protože zkušeným jezdcům vepředu první technický úsek nedělal problémy a ani při minimálních rozestupech nikdo nesesednul a všichni jsme bez problému vyjeli na zadní louku.
    V dálce jsem zahlédl špičku závodu, jak se už blíží k nejvyššímu bodu tratě, z čehož bylo jasné, že přání nedostat v závodě "kolo" bude nereálné.
    V prvních kolech závodu jsem se držel v natažené skupince čtyř, pěti jezdců. Ze známých jsem tam identifikoval Miloše Vaňka (Kola Štorek Řevnice). Doufal jsem, že mu postupně dojdou síly a dostanu ho, jenže Miloš jel výborně a sil se nedostávalo spíše mně. Ve sjezdech jezdil opatrněji, takže jsem ho dojížděl a taky v prudkých výjezdech, kde na těžký převod nejel tak plynule, ale na rovinách a v táhlých výjezdech mi ujížděl. Trochu překvapením bylo, že jsme postupně dojeli Mirka Dvořáka (BKZ) a napodruhé jsem ho po druhém výjezdu dostal. To už jsme některé jezdce dojížděli o kolo a tak to bylo dost zajímavé, ale to už jsme i my měli "kolo" od nejlepších.
    V samém závěru závodu mě však Mirek a ještě jeden jezdec předjeli. Síly už docházely a vůbec jsem nevěděl, že už jsme v posledním kole. Ani při průjezdu cílem jsem si nevšiml, že už je konec a pokračoval jsem do osmého kola, čemuž se divil Karel Tejkal (BKZ), kterého jsem vzápětí dojel. Měl jsem tak možnost si dát ještě jednou tu pěknou střední partii a pak v klidu dojel do cíle.
    Kolo navíc mi nevadilo. Možná, kdybych věděl, že se blíží závěr, trochu bychom se s Dvóřou "poprali", jako kdysi při prvních ročnících osmy, ale i tak jsem byl spokojený. Pěkně jsme si zajezdili. Myslím, že tenhle závod bylo docela příjemné zpestření proti všem předchozím, které se jely za sucha. Táhlý výjezd na zadní louce sice bral dost sil, ale zase sjezdy ke hřišti na hranici smyku byly to správné koření. Už teď se těším na podzimní závod. Snad mi to pojede o něco lépe.

Dušan:
    Kilometry 2001 mě už od začátku roku honily do tréninku. Již v tomto jarním čase se pro mě jízda do kopců i proti větru stala radostí. I když jsem nepočítal s útokem na Kvasničkovu pozici, cítil jsem se dobře připraven na souboj s mými tradičními soupeři a možná i s někým rychlejším. Moje sebevědomí trochu kleslo ve chvíli, když jsem se 2 dny před závodem (čtvrtek) vydal trénovat přímo na závodní trať Osmy. Tam jsem pochopil, že trénink měl být v terénu, nikoli na silnici. Na dovršení mého neštěstí přijela po chvilce trénovat Lucie Velechovská s Milošem Vaňkem. Připadali mi tak nějak rychlejší než já. Po dokončení tréninku jsem byl se silami v koncích a domů jsem dojel jen silou vůle. Ještě v sobotu jsem necítil své síly plně zpět.
    Letošní ročník Zbraslavské 8smy se nakonec počasím vydařil. Trať byla po několikatýdenních pravidelných deštích právě optimálně navlhčená a správně změklá. Bylo vhodné zvolit středně nahuštěné pneumatiky.
    Na začátku bylo sil dost. Jelo se mi dobře a postupně jsem zdolával některé soupeře z velkého balíku po startu. Trať byla tentokrát těžší-pomalejší, ale technicky dobrá. Toho bohužel využili moji soupeři, já ne. Jedna chyba v řazení mě donutila druhý výjezd na okruhu tentokrát běžet. Přitom mě dostala Lucie. Poté se mi nepodařilo stovky metrů zacvaknout zabahněné pedály a následný pokus o stíhání mě připravil o zbytky sil. Pak už mě mohla lehce dostat i druhá soupeřka. Dál už jsem jen naděloval kola posledním nešťastníkům, ale nedělalo mi to radost. Projel jsem cílem a Michal Malášek ještě kroužil po Osmě. To mě překvapilo a na chvilku i udělalo radost. Vzápětí jsem však zjistil, že Michal jel o jedno kolo navíc.
    Na stupních vítězů jsem opět nestál, ale večer se dostavil dobrý pocit z toho, že jsem to nevzdal.

A tady je jeden malý příspěvek od KNO:
    Dušan je otrávenej, protože ho předjely ženský. Nemusel nikam jezdit, mohl zůstat doma, pozorovat Adama jak pěkně chodí a honit se sním. Adam pak vesele výská a je moc roztomilý. Místo toho jel na 8smu, prohrál a v depresi jel domů v dešti na kole a ještě oklikou. Vrátil se celý mokrý, a jestli nastydl, tak mám na krku mimina dvě!
    Tak tohle je ten pozitivní vliv cyklistiky? Pořád to nechápu.
Za KNO Příbrská.

    Závodům na Zbraslavi přihlížel jako divák i odborník na MTB odpružení Honza Metelka (ESEM) a díky diktafonu jsme zaznamenali jeho bezprostřední, velmi emotivní postřehy ze závodu v rozhovoru s Michalem Maláškem, které přinášíme v tradičně nemilosrdné neupravované podobě:

Honza: -Ta poslední pasáž v tom sjezdu, tu ještě nemáš moc natrénovanou.
Michal: - No mockrát jsem tam nebyl, chce si to najet, že jo.
- Ale ne, jeli jste fakt všichni dobře. Úplně jsem vás obdivoval.
- (smích) No jsou to místa, kde se dá získat. Někteří se tam bojej, jedou pomalu, jenže někoho tam předjet, to je dost… a ještě jak to bylo mokrý, víš jako vlhký, tak vono jet někam mimo tu stopu… možná to vypadá, že to jde, ale…
- To je jasný, v takovýmhle přátelským závodě nemá cenu někoho vystrkávat… ale ty vole normálně tam jeden odvaha hrozivě lusknul takovou tlamu, to jsem fakt nevěřil. Jak se takhle sjíždělo dolů do toho jakoby hřiště, tak všichni tam tak nesmyslně brzdili jako takovým stylem, že… víš takový ti, co to tolik neuměj, tak jak tam prostě brzdili hrozně na ten předek, jo, na tom mokrym, se jim to stavělo málem na přední kolo a ten jeden borec, nevím jestli, možná ho znáš, takovej modrej drezík…
- Bílou přilbu?
- Myslim, že jo, nevim, člověče.
- No tam se vysekal od nás Zbyněk…
- no tak to byl on
- … takovej vysokej, jo to vim.
- No a ten normálně hodil takovou držku, že… normálně seskočil celej ten kopec, kolo mu zůstalo nahoře.
- ty jo(smích)
- Kolo mu zůstalo prostě ležet nahoře na tý hraně, jako, a udělal takový vhůůůůůůůůůů… Prostě zavřely se mu takhle řídítka a udělal takovýho Sandokana a zaletěl za tu hranu. To už jsem ho neviděl, ale modlil jsem se, aby si třeba něco nezlomil, nebo nenarazil, protože tohle jsou přesně ty pády, kdy si narazíš rameno, nebo zlomíš klíční kost… No vodvážnej byl, no (smích).
- Takže mu teda podjelo přední kolo?
- Jo, zavřelo se mu. Zabrzdil moc a letěl.
- Zavřelo, tomu se tak říká?
- Zavření, to je z motorek.
- No a co ti střelci vepředu?
- Střelci jezdili krásně čistě. To bylo jen hop hop hop hop a byli pryč. A ten jeden borec, dokonce, ten tam normálně stihnul úplně neuvěřitelnou věc, jo a to, že hodil si zadní kolo do smyku, před tím výjezdem a v tom smyku si ještě zařadil. To bylo dost dobrý, fakt.

  Přidáváme i pohled na Zbraslavskou osmu okem vítězky.

  Kompletní výsledky 6. ročníku závodu naleznete na internetových stránkách Zbraslavské osmy.