Křeče při závodě (2)
aneb
reakce na Potlach

    JUPÍÍÍ kritika je tady!!! Teprve když s vámi někdo veřejně nesouhlasí, začínáte existovat! Že by přicházelo mých pět minut slávy?!? :-)))

    Co že se to stalo? Na Potlachu vyznavačů galusek se rozpoutala debata dvou bikerů o pravdivosti a celkovém informačním významu mého tvrzení o vztahu příjmu minerálů v nápojích a křečí (viz náš článek Křeče při závodě aneb lékař KPO radí). To, co jsem nalezl, přetiskuji v doslovném znění. První odpověď je adresována od QUARKA STUDNOVI - míček do pinballu vpálil v dobrém oumyslu poradit náš Martin Studenovský...


(10.6.02 - 10:03) STUDNA: Čau borci. Něco o křečích najdeš tady: http://www.kpo.cz/dokument/krece.htm

(11.6.02 - 11:21) QUARK: ten článek o těch křečích je dobrej, akorát bych tam tak úplně nesouhlasil s tim, začátkem. Samozřejmě, že nejčastější příčinou je překyselení od laktátu násladně disbalance extra a intracelulárních iontů (calium), ale existujou další dvě příčiny. Jedna z nich je právě zmiňovanej vápník resp. hořčík (oba se účastněj svalový kontrakce), takže docela pomáhá pít magnesii a křeče dou někam

(11.6.02 - 12:13) SUPERCALIBER: Článek sem sice nečet,ale jestli je to ten,kde ten doktor říká,že křeče nejsou ani náhodou způsobeny nedostatkem hořčíku - tak bych s ním tak úplně nesouhlasil.Na maratonech mě křeče vždycky chytaly,ale teď sem na královi šumavy vypil 2 ampule hořčíku + pár enervit tablet a křeče žádný - ani při výběhu schodů na stadion po 102 kilometrech.

(11.6.02 - 13:32) QUARK: Sice nepíše o nedostatku hořčíku, píše o nedostatku vápníku, ale celkem je to to samý. Prostě podle něj za to může jen laktát. Přitom existujou 4 teorie vzniku křečí. Eště ke všemu to píše jako kdyby sněd všechno moudrost světa. Občas by nevadilo kdyby rádo vědci čerpali z trochu většího množství zdrojů. S tim hořčíkem máš recht. Taky jsem jednou dodstal solidního křečáka, vypil Magnesii a najel ještě 100 km.


    Toto jsem si přečetl a chvíli tonul v rozpacích. S člověkem, který tvrdí, že "Země musí bejt placka, poněvač jinak by museli ty dóle padat do mraků" se sice dá dlouze vědecky polemizovat, ale už při prvních rvačkách ve školce jsem to shledal ztrátou času. Pak jsem usoudil, že všichni mě důvěřující čtenáři mají právo znát mou odpověď. A kromě toho, nic tak nezvýší náklad novin, jako pikantní hádka, ne? :-)

    V nedávné době proběhla tiskem zpráva, pozastavující se nad bídnou úrovní praktické gramotnosti naší školní populace - to jest nad schopností vnímat a správně pochopit čtený text. Citovaný chat je toho klasickou ukázkou.

    Jak často říká Náš Velký Profesor, každý soudný člověk ví... Překyselení NENÍ způsobeno laktátem, laktát jako slabá kyselina na sebe vodíkové ionty váže (ty způsobují kyselost) a tudíž kyselost snižuje (k prostudování tady nabízím chemii pro střední školy, kapitola o nárazníkových systémech, neboli pufrech). "Zakyselení", neboli intenzita anaerobního metabolismu, se ve sportu vyjadřuje v milimolech laktátu jednak z dlouholetého zvyku, dále protože hladina laktátu má přímou souvislost s intenzitou anaerobního metabolismu glukózy a tedy přímo ukazuje na rychlost spotřeby cukru a také proto, že jemné změny pH, vyjádřené v desetinkách a setinkách, se měří daleko hůř, než násobné změny hladiny laktátu. Proti pomluvě, že jsem laktát přímo obvinil jako pachatele křečí, se musím rázně ohradit, hrozí mi totiž riziko, že by mě považovali kolegové intenzivisti a sportovní lékaři za pitomce a nedouka ;-)

    Proti vědecké metodě citovaných kolegů fyziologů mám jednu zásadnější námitku. Průkaz typu: "Křeče mě braly, vypil jsem minerálku, už mě neberou" dokazuje právě jen tolik, že badatele nevzaly křeče a že vypil minerálku. Je to stejné, jako s tvrzením "Lilo jako z konve a já jsem nezmokl". Na první pohled vnucuje představu nějakého varietního triku, pravdou ale může být prostinký fakt, že autor výroku nevystrčil nos z auta či bytu.

    Kolegovi Supercalibrovi si touto cestou dovoluji poblahopřát k výběru preparátu hořčíku v ampulích. Dosáhl skvělého úspěchu jednak proto, že ho křeče přešly, zejména ale tím, že si v průběhu celého Krále Šumavy neznečistil vložku v kalhotách. Ampule určené pro vyrovnání hladiny hořčíku infúzní cestou obsahují u většiny přípravků síran hořečnatý. Ten je ale ze střeva nevstřebatelný, naopak za sebou osmoticky táhne vodu. Díky této vlastnosti se už více než sto let jako takzvaná hořká sůl používá jako projímadlo... Většina cyklistů používá jako (byť sporný) prostředek proti křečím preparát Cardilan, obsahující vstřebatelné soli hořčíku a draslíku. I tady ovšem platí "všeho moc škodí" a pokud to přeženete, můžete skončit možná bez křečí, ale s blátem na hřišti.

    Netvrdím, že "křeče nejsou ani náhodou způsobeny nedostatkem hořčíku", tvrdím, že křeče jsou způsobeny mimo jiné místní (v namáhaném svalu), ale nikoliv celkovou, nerovnováhou minerálů. Je to stejné, jako když vám dojdou peníze. Je to pro vás, stejně jako pro postižený sval, významně bolestivé, naprosto to ale neznamená bankrot českého hospodářství a už vůbec se vás nezachrání, že do naší ekonomiky někdo nacpe pár milionů dolarů půjček.

    Kolegu Quarka prosím o zaslání seznamu doporučené literatury, abych si doplnil vzdělání. Zatím jsem totiž nenarazil na publikaci, která by tvrdila, že pitím stolní minerální vody lze ovlivnit nitrobuněčné prostředí (pokud ovšem nemá na mysli reklamní slogany a otevřenou či skrytou inzerci v časopisech). Stolní minerální vody totiž obsahují řádově miligramy rozpuštěných solí, na ovlivnění vnitřního prostředí těla jsou nutné dávky řádově stokrát až tisíckrát větší. Že reklama tvrdí něco jiného, je jejím právem, našim právem je používat to kilo šedého rosolu, uloženého mezi ušima.

    Důkazem, že všechno je možné, je relativně donedávna probíhající reklamní kampaň na Dologram jako přírodní zdroj vápníku. Používá klíčové slovo přírodní, jako zaklínadlo všeho zdravého. Dokonce suverénně přiznala podstatu Dologramu - drcený dolomitický vápenec. Jeden by řekl, že si každý musí uvědomit, že dolomitický či kterýkoliv jiný vápenec je prostě šutr, v tomto případě jemně namletý. Pokud by byl vápencový štěrk ideálním zdrojem vápníku, chodili bychom se pást do vápencového lomu za Radotín a nekupovali bychom Dologram. Přesto tomu asi většina národa uvěřila. Minimálně museli zákazníci zaplatit onu reklamu v TV, co půlminutka, to 500.000 Kč... Za štěrk v piksličce...

Co závěrem? Můj první primář, dnes již docent (doufám, že jsem nepřehlédl jeho jmenování profesorem) Kawaciuk, velký a strašlivý urologický inkvizitor, kdykoliv jsem mu kázal nějaké pitomosti a nebo nedovedl odpovědět na nějakou "kontrolní" otázku, mi říkal: "Ondřeji, víte co, děte a něco si o tom přečtěte a pak přiďte!".

Na další náměty k polemice se těší

    Ondra Vojtěchovský
    vojtechovsky@kpo.cz

    P.S.: ještě na jednu příčinu křečí jsem si po Mistrovství republiky lékařů vzpomněl. Jde o nekontrolovaný izometrický stah, zejména unaveného svalu. Zatímco na začátku závodu závodu velmi přesně dávkujeme úsilí, potřebné k pootáčení klikami, v únavě používáme japonskou metodu "Jaktode". Výsledkem je izometrický a nepřiměřený stah, silnější, než v danou chvíli dokáže pohybovat klikou. Nejenže do zaťatého svalu neproudí krev, takže se zvyšuje kyselost,ale  významný je i příliš vysoký nervový impulz, který zakyselené svaly snadno vybudí do křeče. Mne naštěstí taková vzala až na pásce. Je pravda, že Magnezii jsem v bidonu neměl ... ;-)


Související články: Křeče při závodě