Polámal se mraveneček…
Nastal podzim, období mlhy, deště, inverze a viróz. Jedna taková mě zákeřně skolila v průběhu dopisování článku o hormonech. A protože všechno zlé je pro něco dobré, uvědomil jsem si, že dodržovat předem naplánované logické pořadí článků je sice chvályhodné, co vám to ale bude platné, když tenhle článek vyjde v době, kdy už budete mít svoje podzimní a zimní „chřipky“ za sebou.
Tentokrát jsem se pokusil zpracovat svoje pocity do formy jakéhosi deníčku. Díky odkazům si přímo z jednotlivých příznaků a pocitů můžete odskočit na jejich vysvětlení.
Deníček nemocného
Den –1
Neklidně spím. Mám odpolední v práci, do toho ráno jeden sice docela důležitý, ale dlouhý telefonát a tak jdu jen nahonem na válce na půl hodinky. Vůbec mi to nejde, nohy jdou jako dřevěné a navíc se nezvykle potím. Rudý ve tváři jsem už při tréninku taky dlouho nebyl. Přitom to byla brnkačka.
Lidí v ambulanci průměrně. Nějak mi ale dnes lezli na nervy. Kdybych aspoň večer nemusel ještě na jednu pracovní schůzku.
Domů se vracím po deváté večerní, hladovej a vyschlej jak treska. Navíc páchnu jak popelník – v tom báru snad kouřili úplně všichni. Do postele po půlnoci.
Léčba: standardních 600 mg C vitaminu jako každý den
Den 0
Celou noc jsem nevalně spal. Vstávám v pět. Vůbec se mi nechce do práce, celý minulý týden jsem pořád cestoval autem. Sem a tam. Už aby byl víkend. Stejně je ten podzim na houby. Už dva týdny tma, mlha a inverze. Vyjet na švih se mi sice podařilo, za moc to ale nestálo a sem tam pokašlávám.
Odpoledne jsem měl naplánovanou dráhu v Motole. Jenže jsem přijel domů z práce, na chvíli se natáhnul a … No těbůch! Za hodinu tam mám bejt a to ještě vůbec nemám nachystanou dráhovku! Tak fofr!
No, utrhl jsem alespoň 40 minut kroužení. Jelo to kupodivu docela dobře. Jenže jsem se po tréninku jako obvykle zakecal. To by tak nevadilo, kdyby v tý bublině tak netáhlo po podlaze. Mám úplně promrzlý nohy! Taky toho čaje jsem si mohl vzít víc. Cestou domů se ještě musím stavit u bráchy s receptem.
To snad není možný! Dvě hodiny se hádat kvůli takový blbině! Zase jsem hladovej, suchej jak loveckej salám a navíc ještě pekelně nasr… I když vlastně ani nevím proč. Doma jsem po desáté večerní, večeřím v jedenáct. Do postele po půlnoci.
Léčba: v předtuše zlého alespoň zvyšuji C vitamin na 1200 mg
Den 1
Dvě hodiny jsem nemohl usnout, v noci se dvakrát vzbudil. Ráno mě bolí hlava, vůbec nemám chuť na snídani. Přemýšlím o dnešním tréninku. Problém je v tom, že se mi vůbec nechce.
Je deset hodin, venku sice neprší, ale je hnusná mlha. Pořád nevím jestli vyjedu. Hlava se mi ale nafukuje jak pozorovací balón. Vůbec nemám chuť na svoje milované předtréninkové kafíčko.
Tak jsem nevyjel. Je mi blbě, začíná mě „bolet kůže“. Hubu mám jak měchuřinu, svědí mě kůže na obličeji.
Už je to tady – „chřipajzna jak vyšitá“. Naštěstí mám jen 37,0, tak to snad bude za tři čtyři dny pryč.
Do pelechu lezu v deset. Mám toho všeho dost.
Léčba: 3x 1200 mg C vitaminu, hektolitry horkého čaje s medem
Den 2
Spal jsem docela obstojně, tak proč taková vysoká klidovka? Že bych byl vážně nemocnej? Vždyť je mi docela dobře! No jenom trochu ta hlava. A taky mě trochu štípe v nose a vzadu v krku (to je nosohltan, doktore! ☺ ) Ale kdyby se trochu vyčasilo, tak bych se mohl na klidovku vyprdnout a vyjet.
Prdlajs! Už je mi zase nevalně. Ale do pelechu se mi nechce. Navíc jsem slíbil na odpoledne felčara na soutěži karate. No snad s tím budou brzo hotoví.
Felčaření jsem přežil, naštěstí byl klid a já jsem ani moc neprochladl. A taky dobře, že jsem sebou měl ten horkej čaj. Musím si ještě napsat tu přednášku, co jsem slíbil Tomášovi na zítřek.
Večer mám zase teplotu, naštěstí jen 37,1. Hlava pokračuje v letu volného balónu. Je zajímavé, že mi vždycky při těhle chorobách opuchne ten obličej. Mám pocit, že mi praskne kůže. Ale Radka tvrdí, že konečně nevypadám vyzáblej jak smrtka (jako kdybych někdy vypadal!)
Do postele zase o půlnoci.
Léčba: 3x1200 mg C vitaminu, hektolitry horkého čaje s medem
Den 3
Spal jsem docela dobře, pořád mě trošičku štípe v nose a v krku. Ranní tepovka vypadá nadějně, zítra už určitě vyjedu! No ale dneska na tu dráhu radši ještě nepůjdu, pořád mě štípe ten obličej a cítím, jak jsem až po krk napuchlý.
Radši bych zůstal doma, ale dopoledne jsem slíbil přednášku. Takže hajdy do auta a pracovat.
Večer je mi docela obstojně, navíc mě netíží žádný speciální dluh a tak mizím v peřinách už v deset.
Léčba: 3x1200 mg C vitaminu, hektolitry horkého čaje s medem
Den 4
Tělo mě opět zrazuje. Zabetonovaný nos, hustá rýma, začínám pokašlávat. Takže žádné kolo, hezky doma v teple. Naštěstí nikam nemusím.
V průběhu dne rýma sílí, kašel jakbysmet. Zase mě bolí hlava jako střep. Aspoň tu teplotu že nemám.
Do postele po desáté.
Léčba: 3x1200 mg C vitaminu, hektolitry horkého čaje s medem
Den 5
Vstávám v pět a pospíchám na ranní do práce. Cítím se jako amputovaná noha. Zabetonovaný nos a krk, rýma zelenice, kašlu, div si hubu neroztrhnu. A obličej mě taky pálí pořád.
Během dne překvapivě pozvolná úleva, odpoledne mám už trošičku roupy, co že bude za trénink. Nakonec se rozhodnu jen pro rehabilitační cvičení na míčích. Svalům se ani tohle moc nelíbí, lehce pobolívají. Ještě že nemám chuť k jídlu, aspoň nepřiberu.
Do postele o půlnoci.
Léčba: 3x1200 mg C vitaminu, hektolitry horkého čaje s medem
Den 6
Dneska mám až odpolední a tak vstávám až v osm. Dvakrát mi sice není, rýma i kašel beze změny, ale to polehávání a posedávání mě už dost prudí. Hajdy na válce, alespoň na hodinu.
Jo, prdlačky na hodinu, po deseti minutách mi praskl okraj zadní náby a uletěly přitom dva dráty. Výměna kola chviličku trvá a tak se rozhoduji dojet jen do půl hodiny.
Rozhodnutí o půl hodině možná nebylo až tak od věci – neúměrně vysoké tepovky a obličej rudý jak opařený Indián nesvědčí o plném zdraví.
Zbytek dne jako obvykle, do pelechu mířím jako obvykle – s půlnocí.
Léčba: 2x1200 mg C vitaminu (je čas trochu polevit, krabička je skoro v tahu), hektolitry horkého čaje s medem
Den 7
Opět hajdy na ranní směnu. Rýma lehce polevila, o to lépe a radostněji kašlu.
Odpoledne je mi docela slušně, nosem se i nadechnu a kašlu jen jednou za čtvrthodinku, navíc se kašel začíná zvlhčovat. Usoudím, že to bude „líná nemoc“ a vyrážím na dráhu.
Smůla! V Praze je NATO a tak odpolední dráhu odpískali. Tak zase zpátky domů. Rozhoduji se podvolit se přání andělíčka strážníčka a dát si ještě dneska pokoj. Zdraví přece jen vypadá jinak.
A chuť k jídlu taky ještě nemám! Do postele o desáté.
Léčba: 2x1200 mg C vitaminu, hektolitry horkého čaje s medem
Den 8
Ráno je mi překvapivě fajn, rýma polevila a dokonce i kašel je zřejmě na ústupu. Venku je sice mlha a nevlídno, ale tu hodinku bych prubnout mohl…
No, kdyby to takhle mělo být pořád, tak to kolo prodám. Vysoké tepy, zadýchávám se na každém brdku, bolí mě nohy… Ale nekašlal jsem a přežil!
Po tréninku jsem usnul jako dřevo, ale po probuzení je mi docela dobře. Zdá se to býti na dobré cestě.
Léčba: 2x1200 mg C vitaminu, hektolitry horkého čaje s medem
Dny 9 – 12
Postupně zvyšuji tréninkové dávky až do 2,5 hodiny. Pokašlávání ustupuje, obličej splasknul. Dvanáctý den se konečně cítím jako zcela zdravý a zapracovaný.
Léčba: 2x1200 mg C vitaminu, postupně snižuji na 1x1200 mg, bohatá hydratace
Pokud jste se pročetli až sem a ještě jste se nepodívali do druhé poloviny článku na medicínské pozadí celé kauzy, máte tady další příležitost. Vás ostatní čeká ještě závěrečné shrnutí samoléčby virózy v bodech.
Sám sobě lékařem
Poznej sám sebe! To platí nejen pro trénink. Měli byste znát svoje typické příznaky, vědět, kdy je čas slézt z kola a ulehnout.
Klíííd! Buď jsem nemocný nebo trénuji. Dělat obojí tak trochu nemá cenu – nezabere ani jedno.
Voda léčí! V tomto případě ovšem vnitřně požívaná, horká a sladká. Zjistíte, že už pouhý dostatek tekutin přináší úlevu.
Vitamin C! Jako prevence 500 mg, v prvních dnech onemocnění až 3 g za den.
Kolik dní příznaků, tolik dní volna! Nepospíchejte zpět do tréninku. Nebude vám to nic platné, když se nemoc vrátí.
Alespoň jeden přechodový týden! Nepokoušejte se rovnou navázat tam, kde vaší tréninkovou přípravu nemoc přerušila. Přechod z klidu do plné zátěže by měl být postupný.
Pokud teplota nepoleví ani čtvrtý den, je nejvyšší čas vzdát se snahy o samoléčbu a pokorně vyhledat radu a pomoc vašeho praktického lékaře.
Aby se vám všechny choroby vyhnuly a tento článek pro vás byl tématicky tak vzdálen jako rozbor politické situace v Pararinka Patanu vám přeje
Ondra Vojtěchovský
vojtechovsky@kpo.cz