Ohlédnutí za sezónou 2004 - velmi speciální
edice
8.12.2004 (výroční schůze KPO))
Příjemnou tradicí Výroční oddílové schůze KPO jsou milí hosté z jiných týmů. V uvolněné atmosféře při vzájemných rozhovorech samozřejmě převládala cyklistická témata, a tak diktafon nezahálel. Při zpracovávání získaného materiálu pro web jsme dokonce zjistili, že bylo natočeno mnohem víc, než kam sahají vzpomínky z tohoto bouřlivého večera…
Pojďme na to. Ze všeho nejdřív bych ti chtěl, Viktore, poděkovat, že jsi přijal pozvání na naši schůzi. Původně jsem si myslel, že jsi mezi největšími kandidáty na titul překvapení sezóny 2004, ale pak jsem ve výsledkách našel několik solidních výsledků i ze sezóny 2003, takže vlastně to až tak překvapivé nebylo. Řekni nám teda něco o tvé cyklistické kariéře.
Viktor Volf (Bike Live, třetí v kategorii Hobby poháru Časovek do kopce 04): No odmala jsem rád jezdil na kole. Prvního horáče jsem si pořídil tušim v roce 92 v Cyklocentru, ještě starym, na Karláku. Celopevnej Schwinn. Vždycky tak po třech letech jsem ty kola upgradoval. Co se týče silničních kol, tak jediný s čím jsem se setkal byl nějaký Favorit z bazaru asi za 2000, kterého jsem používal asi dvě sezóny jako zimáka, takže k pořádný silničce se dostanu podle všeho až teď na začátku sezóny 2005.
No možná bysme měli říct, že tvoje priorita jsou horský kola, speciálně sjezd, ne?
Ne, ne, ne. To se prostě…jako mě baví spousta věcí. Spíš, jako když bych si měl vybrat, tak by to bylo asi nějaký XC, nebo jízda typu enduro. Baví mě spousta věcí a těžko říct, co preferuju.
Jak jsi teda přišel na naše Časovky?
Doporučil mi to kamarád, který brouzdá na internetu, tak mi poradil KPOčko z toho důvodu, že tam jsou ty kilometry. Říkal ať se taky zapojím, což jsem zatím vždycky ty termíny propásl (smích). Tak jsem se dostal k závodům, co tam byly zapsaný a jelikož nemám auto, tak si vybírám závody v Praze, nebo dostupnějším okolí. Koukal jsem na ty Časovky a jelikož tam bylo psaný jakýkoli kola, zkusil jsem poprvé Vraný a bylo to fajn. Navíc to šlo ruku v ruce, že jsem měl mánii vytunit to kolo váhově. To XCčko, respektive pak už to byl takový hybrid, nemělo to odpruženou vidlici a do terénu to až tak moc nebylo, ale prostě mě to bavilo. Takže než jsem to rozebral, dostal jsem se na nějakých 9,5 kila, což bylo fajn, ale dál to už nešlo finančně utáhnout (smích). Až skoro měsíc zpátky jsme měl 5 horskejch kol, na různý disciplíny. Prostě nešlo to všechno uživit, tak jsem si vytyčil nějaký jako… takže sjezďáka, XCčko a tu silnici co budu mít. Doufám, že to vyjde.
- Michale pospěš si, čekáme se zelenou na tebe!
Nečekejte, ale my to nebudeme dělat moc dlouhý…
Tak co dál by tě zajímalo?
Nóo, co kilometry, kolik vlastně najedeš za rok?
Já mám, takový notýsek si vedu a loni se to poprvé dostalo za rok přes 8 000. Předtím to bylo kolem tak 6 500. Chyba byla, že jsem strašně dlouho jezdil sám, což je chyba ve výkonnosti i technice. Teď sice to XC a potenciálně silnici trénuju taky sám, ale na to sjezdování, nebo freeriding mám kámoše, resp. dva kámoše, takže nějakej posun je.
Silniční kolo budeš pořizovat čistě z tréninkových důvodů?
To ne. Ani ne kvůli tréninkovým důvodům, jako vysloveně kvůli závodům. Příští rok budu v kategorii Ultra, tak jsem si říkal když už, tak…
Śpička Hobby kategorie tam rozhodně patří.
Jasně. Bejvá to tak i třeba ve sjezdu, že ti první musí přestoupit mezi ty lepší. Takže, dalo by se říct, že to kupuju ze zvědavosti a taky kvůli závodům. Teď jsem zkoušel nějakou jinou, už kvůli velikosti a bylo to šok, bejt tam v těch beranech…
Časovky jako individuální závod jsou trochu specifický, co hromadný závody? To je skutečná silniční cyklistika.
No, na to bych si ani netroufal. Spíš ty časovky jednotlivců. No je to věc zvyku, ale hned takhle z kraje… Musím se to naučit ovládat (smích)
Ale vzhledem k těm tvým najetým kilometrům určitě nezapadneš…
No já spíš myslím jízda v balíku. Tak jako nějakej silniční maratón, jako na pohodu, bych si určitě zkusil.
Bezva, no já myslím, že to tak v kostce máme, tak možná ještě zmiň třeba nějakýho sponzora.
Určitě. Jsem členem Bike Live Clubu, takže mě sponzoruje obchod Bike Live a ještě jeden obchod Krab cycles, další bike shop, protože tam mám zase kamarády. Takže tady ty věci okolo prodejny mě, jak bych tak řekl… no ne nesponzorujou, ale tak třeba mi dávají nějaký lepší ceny.
Tak jsme na amatérský úrovni, takže i tohle je velký přínos.
Samozřejmě.
Dobře a ještě na závěr, co ty a zima? Jezdíš?
Jezdím pořád.Teď funguju něco jako messenger…
Tak přidej k dobru nějaký dovedný kousek, nebo zajímavou situaci z pražské dopravy (smích).
No já mám kliku, že nejezdím v centru. Jezdím na jižním okraji Prahy, takže celkem bez problémů, ale spíš co se týče toho sjezdu, tak třeba i stavíme nějaký překážky v lese a angažuju se při stavbě tratí.
Není to tajný, můžeme to zveřejnit (smích)?
No podle toho jak kde.
No u nás na webu.
V pohodě. To je různý. Takový ty klasiky, jako berounská sjezdová trať, na Točný a potom třeba i na severu Prahy, ale to nejde takhle verbálně popsat, to spíš podle mapy.
Lidi kdo se v tom pohybujou asi budou vědět, o čem mluvíš. Bezva, dík moc za rozhovor.
Tomáši dík moc, že sis našel čas, že jsi přišel…
Tomáš Okrouhlický (vítěz kategorie Hobby poháru Časovek do kopce): Když jsem to slíbil…
Z pohledu našich časovek jsi bych tě jednoznačně označil za objev sezóny 2004. Byla to tvoje první?
Letos jsem se prvně dal do závodění. Předtím jsem na kole jezdil jen doplňkově, protože jinak hraju volejbal.
To by mě právě zajímalo jak se to stane, že z ničeho nic se někdo vyšvihne, přes vysokou úroveň jezdců, rovnou úplně na vrchol?
No původně to bylo jenom jako doplněk fyzičky, ale pak se to začalo trochu křížit a začal jsem porovnávat výsledky v loňským roce, najíždět kopce a přišla chuť, že bych to zkusil. Když se pak povedla Třebotovka, tak proč ne dál.
Jak ses vlastně o našem poháru dozvěděl?
To už si přesně nepamatuju, ale asi z internetu, nebo ze seznamu závodů ve Velu, koukám Časovky do kopce, jezdí se to v okolí Prahy, je to na silnici. I když jsem první závod jel bajkovej, silnice převažuje.
Hmm. Když jsi to takhle pěkně rozjel, co plánuješ v sezóně 2005?
Co v nový sezóně? Zkusit ještě lepší přípravu než loni. Vzhledem k tomu, že přestupuju do jiný kategorie, tak zkusit zabodovat i tam, což bude mnohem těžší. Odjezdit pohár KPO, zkusit pohár CKKV, když bude čas.
Zkoušel jsi nějaký hromadný závody?
Hromadný závody… já jsem se dostal akorát na poslední CKKVéčko, Brdský dvoukolo, kde jsem poměrně vyhořel.
Co se přihodilo?
Přepálení tempa. Začal jsem odzadu a zvyklej na to, že kopce mi jdou, tak jsem to hodlal využít. Odjel se první okruh a spodek, celou tu rovinou část jsem si odtáhnul sám, protože jsem se nechytnul do balíku, takže jsem vytuhnul a druhý kolo jsem jel na dojetí, takže to jsem moc nezávodil. Z dalších závodů už jenom bajkový. To byly Běchovice, na začátku roku, TransBrdy a pak už to všechno padlo. Ještě jsem měl takový týdenní soustředění na kolech ve Francii, s tátou jezdíme občas s Extremtourem.
Když si říkal připravit se lépe než loni, v čem tvoje příprava spočívá?
Příprava, no já mám třikrát týdně trénink volejbalovej. To samo o sobě zabere dost času. Loni jsem vynechal běhání, takže letos ještě, aby to šlo víc do té fyzičky, aby to šlo na těch delších závodech. Nějaký to běhání, posilovna. No, já preferuju kopce. Můj názor je, že závod se vyhraje v kopci, takže jak to půjde, na kolo a jezdit kopce.
Podívejme se na technickou stránku, na čem jezdíš?
To bude spíš zklamání, protože podle mě je většina v nohách, ne v kole. 90% nohy. Sezónu 2004 jsem odjezdil na rámu Dancelli, hliník, osazený Sorou, páky, přehazka, brzdy, náby 105kový. Bajk, to je vyloženě zimák, tam jsou podřadný řady. Co má být změna, tak přejdu na rám Duratec, loňskej top model. Co se týče výpletu, tak bohužel změna ještě nebude. Vidlice, to jsem měl hliníkovou, tak ta se změní na karbon. Váhově to půjde dolů, výsledky doufám nahoru (smích). Durateky se mi líbí.
To bude docela radikální změna. Co nějaká týmová podpora?
No sháním sponzory, protože… ačkoli jsem zvažoval, jestli vstoupím k vám, tak to skončilo tak, že zakládáme klub, takže bude zase o jeden oddíl navíc.
Prozraď víc (smích)
No, členů je zatím pomálu. Jedním ze zakladatelů je Aleš Hanousek, ten se na časovkách ukazoval taky, pak nějací kamarádi ze školy, šest, sedm lidí.
To už jste mezi většíma týmama (smích). Rýsuje se nějaký název?
Oficiální název bude asi Bike Team, pokud bude odsouhlasenej úřadama a schválenej.
To je ale dost neurčitý, ne?
Bylo by to BT plus třeba název sponzora, nebo co dodá někdo z nás, ale oficiálně Bike Team.
Bezva, dík moc.
Tak Pepo, po kolikátý už děláme rozhovor? Potřetí?
Josef Vejvoda (CKKV), vítěz kategorie M40+ poháru Časovek do kopce: No asi popátý (smích).
Takže už určitě nemusíme opakovat, jak si s kolem začínal. Pojďme tedy rovnou k věci. Jaká byla sezóna 2004? Spokojenost? Když to vezmu z našeho pohledu, tak u nás na časovkách jsi lítal úplně neuvěřitelně. Když to vezmu ve srovnání s minulýma, tak letošní tvoje sezóna…
…že jsem se nasypal (smích)
(smích) Takhle jsem to nechtěl říct (smích)
…sice nevím čím (smích). Vynechal jsem jarní soustředění…Nevím čím to bylo.
Z tvého pohledu, když srovnáš Vejvodu 2004 třeba s Vejvodou 2000? Já myslím, že ten letošní by toho 2000 porážel.
Nó, to jsem zrovna jezdil. První rok jsem měl Moraťáka a jezdil jsem dobře, ale zase nebylo srovnání. Dostal jsem se na bednu, celkově v absolutním. Párkrát mi tam chybělo 5, 6 vteřin na prvního, druhýho. Před dvouma rokama jsem se na ně koukal s třičtvrtě minutou. Na Honzu Šnajdra, ten teda vyhrál všechno, ale je paradox, že jsem ho porazil v Řevnicích. Nevím, jestli se mu tam něco nestalo, ale tam jsme vlastně nejeli KPO.
Tak v čem je to tajemství? Prozraď to ostatním (smích)
Když, to nemůžu říkat, to je právě to trénování s Vencou Jagošem (Cyklo Kern) po rovinách. Jezdím hodně mezi Zbraslaví a Štěchovicema třicítkou (smích). Nevím, v čem to bylo. Možná jsem přes zimu víc posiloval, což teď posiluju zase od listopadu. Posiluju nohy, sérii takových cvičení. Za tu hodinu zvednu asi 15 tun. Loni jsem cvičil s třicítkou, tak letos jsem tam dal pětatřicítku. Tak bych měl zase o pár vteřin jezdit v příští sezóně líp (smích). Co jsem změnil, zkoušel jsem jezdit všechno na velkou, no. Doopravdy jsem zkoušel všechno jezdit na velkou.
Včetně Loděnic?
(smích) Když vzpomínám na ty Loděnice, tak při tréninku jsem je tam na velkou vyjel. Velkou – 21, no ale při tom závodě…
Tak něco jinýho je kopec vyjet a něco jinýho je zajet dobrej čas.
Jasně, jenomže Koněprusy jsem při tréninku na velkou nevyjel a v závodě jsem to vyjel. Ten kopec, jak se to tam jmenuje? Tobolka?
Koledník.
Jsem vyjel, i když zase jsem to tam lámal.
Jo, než na to zapomenu, uvažuju, že bysme u nás příští rok sloučili čtyřicítky a padesátky. Jak by ses na to díval?
Že by byla jedna kategorie? To se ptej Pepíka Burgra (CFC Kladno) a Mirka Kakače (Cyklo Kern).
Bavil jsem se o tom s Igorem Kubínem (Markus) a ten říkal, že by v anketě hlasoval proti.
Z mýho pohledu koukám, abych vyhrál nad 40 a i jak říkáš nad 50. Bylo by blbý vyhrát nad 40 a prohrát nad 50. Na té poslední Kopanině mě porazil Pepík, ale měl jsem poloprázdný kolo a byl to poslední závod. Byl bych druhej v týhle kategorii, ale jinak jsem myslím vždycky vyhrál. To je ale otázka spíš pro ty starší.
Dobře, ale když se zeptám, uvítal bys to, nebo ne?
(dlouho ticho) Aby bylo míň kategorií?
O to nejde, ale připadá mi… deset lidí jezdí ve čtyřicítkách a zhruba taky deset v padesátkách, tak proč to nedat dohromady, když roztažení jsou přes celý startovní pole. Zahustilo by se to a víc lidí by tam mělo svý soupeře.
Mě by to nevadilo vůbec. Já jsem letos spíš koukal na absolutku. Nechci, aby to vypadalo blbě, že jsem si říkal, že čtyřicítku vyhraju...
No, ale to je právě ono. Kdybys tam měl ještě Pepíka a Igora, tak by to bylo jiný. Trošku.
Bylo.
Sleduješ změny, co se chystají v UACu? Že to rozhodí do kategorií…
Jsme se před rokem o tom bavili. Vždycky od někoho slyším, co jsem to tam vymejšlel, že se mnou Petr Škrabal nebude mluvit.
Je to motivace?
No zmínil jsem se doma (smích). Manželka se mě ptala: „A tys ho letos nejezdil?“ „No jenom tak trošku.“ „A jak ho chceš jezdit příští rok?“ „No jenom tak trošku“ (smích).
Všichni jsou zvědaví na délky závodů, protože když sloučej ty střelce z jedničky s mladejma ve dvojce…
Podle mě by to měli trochu snížit a u nás starejch to nechat jako to bylo ve dvojce. Já doufám, že to tak bude, že to bude do 40 a nad 40. Je tam prej problém okolo ročníku 65. Dohaduje se, jestli to má bejt „do“
U nás je to tak co začíná čtyřkou je M40+, co pětkou tak M50+
No právě a v UACu je to psaný, že by to bylo až do 40.
To jsou kategorie podle ČSC, nebo čeho?
Když jsem letos jel to mistrovství na Božím daru, tak se mnou jel už Tomáš Vitáček (Viesmann) a to je šedesátej čtvrtej, takže v SACu je to tak jak to máme my. Tak to už je taková maličkost, jestli to bude 65, nebo 64 ročník. UAC bych chtěl jezdit trošku víc, ale na celkový to nebude, protože tam je hodně kriťáků, určitě bude hodně časovek po rovině a časově to nemůžu objet. Chci jezdit vaše kopce a teď na mě hodili ten Všenorák, že budeme dělat sami, tak už z toho mám menší hrůzu.
Chystáš nějaké změny ve vybavení?
Morati asi pošlu pá (smích). Možná že ho Zbyněk Ferenc (CKKV) koupí, nebo ještě koketuju s myšlenkou, že bych si ho nechal jako lepší, jako letňák.
Takže změna?
No dojde mi stavební spoření, tak budu stavět. Kolo (smích). Přemýšlím nad karbonem Lookem, nebo Giantem. Look stojí jednou tolik než Giant. Kdybych šel do Looka, který stojí šedesátku, tak bych musel odstrojit Moratku a dát tam věci z Morati a kdybych šel do Gianta, tak bych asi kupoval Duru novou, ale jak to bude vypadat v únoru, kdy se o tom bude rozhodovat... Loni jsem ještě couvnul. Doma připravuju pozici. To musíš tak tři roky, mluvíš o rámech a to a tam a deset tisíc, dvacet… připravuješ pozici, ale ceny pořád musíš udávat jen poloviční (smích).
To jsou cenný informace, který rozhodně musíme zveřejnit (smích).
Manželka na web KPO nechodí (smích).
Tak ještě na závěr, co děláš momentálně (začátek prosince)?
No už jsem říkal, začal jsem posilovat, hlavně nohy, bench press…
Kolo necháváš u ledu?
Posílal jsem asi 920km.
Ty jo, to je dost. Najezdíš to do práce?
Nevím jestli to mám říkat, ale úterý, středa, čtvrtek se jezdí od Zbraslavskýho mostu v půl 10. Jezdíme to my, jak někdo říká, co neděláme (smích). Děláme, ale trošku jinak, než ostatní.
Málem bych zapomněl, co říkáš na Biomatematický model?
Výborný. Si budu muset zajet do Francie vyjet ten kopec, kde jsem padesátej na Tour de France (smích).
Tobě to vycházelo docela přesně.
Jsem musel trénovat, aby to vycházelo. Věděl jsem, že jsem začal hodně vysoko. Přijel jsem na závod a věděl, že musím zajet hodně dobře, abych neudělal půl minuty zásek. Až v posledním závodě se mi to povedlo.
No už toho necháme, dík moc.
Karel Kuchler (H-H Smíchov): A tebe to baví přepisovat?
Nebaví (smích). Noc je ještě mladá, takže letos velice seriózně, jaká byla letošní sezóna?
Byla jiná v tom, že jsem míň trénoval a líp závodil. Hodně jsem najel na jaře a pak mi to asi vydrželo. Taky zkušenosti přibejvaj, žejo. Teď co jsem byl třetí na Stodůlkách, na podzim, tak to jsem byl v podstatě bez tréninku a těch závodů bylo víc.
Měl jsi nějakou prioritu v sezóně?
No ani ne. Chtěl jsem jezdit víc UAC, což jsem jezdil. Pro mě je důležitý, kdo ty závody pořádá. Já se znám s klukama ze Stodůlek. Takže beru Stodůlky-Karlštejn-Stodůlky… zaprvé to tam znám a…
Pořád mi vrtá hlavou proč to v UACu není.
Nevím. Oni to nepotřebujou. Lidí tam přijede dost.
Stejně to ale třeba termín s UACem ladí.
No mohlo by to bejt, ale tak to už je jedno.
Trochu odbočím, zmizela vám u Anděla týmová nástěnka, tam, kde mě pravidelně zastavují policajti, když jezdím do práce na kole.
Stavěj. To jsou dementi. No ta nám zmizela, ale už jsme se nesnažili ji tam dát zpátky. Bylo to fajn, ale z oddílu jsou všichni kluci odjinud, takže to nemělo žádnej význam. Přesunuli jsme to na internet. Jako bylo to dobrý, ale sundali to. Máme papír, že je to povolený, takže kdybychom chtěli tak to tam můžeme dát, ale…
Dobře, ale vraťme se k závodům.
Tak hezký to bylo na začátku sezóny, kdy jsem měl najeto a celkem jsem na to měl. To je vždycky dobrý mít na začátku sezóny hodně najeto, protože postupně se UAC strašně srovná a už tam nejde nic vymyslet. Užil jsem si třeba Hýskovské okruhy a pak na konci ty Stodůlky. Tam jsem dva km před cílem odjel a bylo to takový celkem zábavný.
- tak popojedem!
Brrrr. Co kolo?
Cinelli. Na letošek jsem na to naházel Campu, Chorus s Recordem. To jsem v průběhu sezóny tak nějak splatil, co chodím na brigádu. Je to v pohodě. Koupil jsem si od Campy kola Zondy. Myslím si, že jsou minimálně stejně kvalitní jako Ksiria. Není jim co vytknout. S kolem jsem fakt spokojenej.
A ještě si dám, děkuju.
Budeš něco měnit?
To kolo funguje, ale je docela těžký. Nevím. Jestli nějakou lehkou vidlici, řídítka…
Teď teda nevím, ale matně si vzpomínám, v Letech jsi měl nějakej problém, zlomený řídítka?
Jó sedlovka. Ta mi upadla. To byla Campa, Rekordová sedlovka a jak se do ní rám zakousl… nevím, možná míň dotahovat, nebo tam dát vložku. Je to problematický místo. Já jsem tušil, že to ulítne už dlouho, takže byla jenom otázka kdy. Na tom kritériu se jelo razantněji, tak to odešlo. Koupil jsem duralovou, která je ještě lehčí, než ten karbon a myslím, že to bude v pohodě.
Vnímáš v tom nějaký rozdíl? Karbon versus hliník?
Já tyhlety věci moc nepoznám. Tohle je podle mě všechno jen aby měli o čem psát v těch časopisech. Když ji mám vysunutou těch, kolik, 10, 15cm… nevím, jestli to víc pruží. V laboratoři by to možná šlo naměřit, ale v reálu, těžko říct.
Dobře. Co nějaký duel z našich závodů. V Loděnicích jsi to zajel pěkně.
Jo. To myslím taky že jo. To byl taky jeden z takovejch záhadnejch závodů, protože předtím jsem byl nemocnej, pak třikrát na horským kole a zajel jsem to docela slušně.
Dostal jsi tam Honzu Šnajdra (CFC Kladno). Myslíš, že právě tenhle, na místní poměry, extrémní kopec je tvoje parketa?
To si nemyslím. Honza jezdil letos hodně pěkně. To byl cennej skalp. Bylo to den po Bikestoru, co se jel kousek odtaď. Tam se mi právě moc dobře nejelo, ale na tý časovce to nějak ulítlo.
Nějaké změny do příští sezóny?
Možná, ale kdoví, jak to dopadne, budu předseda našeho oddílu a takže uvidím, co to s sebou ponese. Na závody bych rád jezdil. Zatím, tu zimní přípravu… oproti loňsku toho dělám tak 10x míň. Chodil jsem každej den běhat 5, 10 kiláků. Letos chodím běhat jednou tejdně.
Co pohár HSH? Loni jsi tam uspěl.
Letos jsem tam taky uspěl, takže jsem tam zapsanej jako jejich odběratel digitálních fotoaparátů (smích).
Nejsou to dva různý tábory, cyklisti, běžci?
Já myslím, že ne, že cyklistů, kteří běhají, je docela dost. Aspoň u nás v oddílu, ale tak už toho nech.
Ještě něco přidej k dobru, co nějaký dovedný kousek, něco kdy se zadařilo, nebo naopak nezadařilo?
Jo pád? To bylo dobrý. To bylo po jarní Zbraslavský osmě. To byla hrozně krutá situace. Já jsem nechtěl jít na pivo, ale pak jsme šli a odjížděli jsme až když bourali ten stánek. No za 2 hodiny jsem měl snad 8 piv. Hrozně rychle, hrozně moc. Než jsem přejel tu louku, tak jsem spadl asi 4x a pak jsem se rozsekal někde v Chuchli, asi ve čtyřicítce. Moc se mi nestalo, akorát jsem byl odřenej a druhej den se jel Karlík, takže jsem se prospal a ráno pěkně tam (smích). To tam samozřejmě nedávej, to jen tak k dobru.
No já myslím, že je to taková pěkná tečka za naším rozhovorem.
A pojďme dál. Díky Dášo, že sis našla čas na náš rozhovor a pojďme rovnou k věci, jaká byla sezóna 2004? To žes vyhrála naše časovky, víme, ale co ostatní závody? Kde se zadařilo?
Dagmar Likusová (KPO, vítězka ženské kategorie poháru Časovek do kopce): Nezadařilo se nikde (smích), ale přišla jsem na to, že maratony nejsou to pravé. Trénovalo se na závody do 100km a na prvním maratónu se přišlo na to, že do 100km to funguje a těch dalších 100 je horších (smích).
Dá se vůbec na maratóny trénovat? Nepřipadá ti to bezpředmětný? Kdo má na to na amatérský úrovni čas?
Dá se. Dokonce bych řekla, že časově to bylo i míň náročnější, trénovat na maratóny. Kdo normálně pracuje má volný víkend a to na maratóny stačí. O víkendu si zajede velký objem, v týdnu zajde někam na hodinku a z toho vyžije. Mně letos chyběly dlouhé objemy. Na prstech jedné ruky spočítám tréninky nad 100km.
Takže co sezóna 2004?
Zpočátku jsem vycházela z teorie, že když trénuju na těch 100km, tak maratón musím zajet dobře. Pak se ukázalo, že ta teorie je hezká, ale na mě nefunguje, takže se v průběhu sezóny měnily priority. Už o prázdninách bylo cítit, že maratóny nejsou s tímhle druhem tréninku to pravé a definitivně se maratónská sezóna završila na Vysočině, kde jsem zničila, co se dalo (smích) a řekla jsem si takhle ne. Pak jsem týden nejezdila skoro vůbec a od té doby to začlo jezdit dobře, teda v rámci možností.
Nějaký vrcholy?
No, na začátku sezóny ten Glockner byl v podstatě stejnej čas jako rok předtím, ale za daleko menšího úsilí. Potom Alpský pohár, to byl asi nejlíp zajetý závod, ten první. Tam jsem pochopila, k čemu je vyjetí po závodě, že to určitý smysl má, ale musí člověk ten závod jet fakt naplno celý a musí na to mít. U nás jsou maratóny zbytečně dlouhé. Alpský pohár není nikdy tak dlouhý. Amade má asi 170km, tak nějak a je to rychlej závod. Je tam hodně roviny. Tohle se ještě dalo závodit celé. Pak se přežil i druhej závod poháru a ten už byl spíš o přežití, protože jsem přijela na místo startu v dost chatrném stavu. Pořadatelé zrušili dlouhou trať kvůli nějakému sněhu na Stelviu, nebo co, takže jsem si říkala výborně, krátká trať, 140km to přežiju, na to ještě mám. No ale když jsem pak viděla průběh tepovky a počasí a toho, že mě všichni předjížděli, což se logicky dalo čekat, vzhledem k tomu, že jsem startovala úplně zepředu, tak jsem to za Offenpassem zabalila, došla si na záchod, najedla jsem se (smích), no a v posledním kopci jsem zjistila, že závodím s tou co vyhrála ten první závod. Jsem si říkala, ha, ty vole, to jsem to s tím bufetem nemusela přehánět (smích). No a v závěru sezóny jsem jezdila hodně Českej pohár a pěkný byly závody Moravského poháru. To je myslím nejlíp organizovaná amatérská liga a taky je tam s kým závodit, ty holky tam prostě přijedou. Jenom je to trochu z ruky – jak z Prahy tak z Ostravy). Závodních kilometrů bylo asi 2300.
Co letos tvoje souboje s Hankou Ebertovou (M+S Minařík)
(smích) Souboje s Hankou asi skončily, protože Hanka na závody prohrávat nejezdí (smích).
Není to specifikum ženský kategorie?
Ne. Mezi holkama v Českým poháru se normálně závodí, kdežto Hanka, když tam nejede vyhrát, tak tam většinou nepojede.
Když jste se u nás na Koledníku nečekaně setkaly na startu obě dvě, vypadalo to, že jste z toho obě nervózní. Jak to bylo? Bylo to pro tebe prestižní?
Hanka na takovýhle závod mockrát nepřijede, takže bylo aspoň s kým závodit. Naopak, to se mi líbilo. Měla by jezdit častěji, ale ona to zdůvodňuje tím, že netrénuje na tenhle typ závodů, jenomže já jsem trénovala, tak jak ona teď trénuje, vždycky. Jezdí objemy jako hrom a do kopce jí to pak stejně jede ještě dost rychle.
Co sezóna 2005?
Sezóna 2005 je daleko a asi bude poslední (smích).
(velký hluk, povzbuzování) Ááá, začala soutěž v páce.
Ještě bych se tě zeptal na změny ve vybavení, v technice.
(smích) koupila jsem si auto. Rám, komponenty… změny asi nebudou do doby, než to nezničím, musí vydržet. Morati, Shimano… to asi není úplně nejlepší volba vzhledem k dostupnosti a ceně, ale jezdit se na tom dá a je to konkurenceschopný. Zatím mě to baví, s těma mladejma, ale myslím, že jim dlouho stačit nebudu. Teď jsem s nima byla týden a některý jsou na tom výrazně lépe.
Zima, zimní příprava?
Zkouším dodržovat, co se řekne (smích). To je asi nejhorší problém. Ten trénink není špatně napsanej, jen ho dodržet.
Teď na začátku prosince, jezdíš, nebo si dáváš oraz?
Oraz byl v říjnu. No teď i do té posilovny jsem se zašla podívat, ale z velké části se ze zimní přípravy vypustil trenažér. Na kole jezdím pořádně ve středu, sobotu a v neděli. V pondělí a pátek se nejezdí vůbec, úterý a čtvrtek jen aby se neřeklo, což je ve srovnání s loňskem změna dost zásadní. Problém je ale jak jsem řekla hlavně v tom, že to všechno vypadá hrozně hezky, ale jsou to spíše zbožná přání, konkrétní trénink je pak většinou podřízen aktuálním časovým možnostem a ty jsou hodně nepravidelné a často nepředvídatelné. Takže v podstatě lehký chaos.
- neprozraď jim to (Pepa Vejvoda)
Co?
- no jak trénuješ.
V tu neděli jsi tam měl touhy jet na to Hradištko taky, ne? Říkám si, tyjo Pepa, ten aspoň trošku, to…
- Já touhy nemám, já tam jezdim poctivě až na tu křižovatku a potom je honim až do Davle. To nebyla touha, to je jenom poctivost.
Já jsem si říkala, že se chytne nějaká pomalejší skupina.
- Tys tam byla vlastně s tím, eh…
Jenomže to není moc dobrej sparing na zimu…
No tak já už to asi vypnu.
Do rozhovoru s Pepou přidat, že má dobrou bundu...
Jo ještě to funguje.
Martin Studenovský (KPO): Tak se ptej.
Rozhovory, co jsme tu dnes dělali (smích) se točí okolo sezóny 2004, takže…
Aha, no to už je dávno, to už si nepamatuju.
Možná to vyjde na webu až po novým roce, tak zkus vz…vzpomenout aspoň na nějaký ty vrcholy.
Jo, já mám tu formu takovou rozkolísanou. No tak možná Brdskej švih se mi povedl.
S tou pákou, to se fakt stalo?
Stalo. Já teďka sice trošku posiluju, takže jsem unavenej, ale nechci to na to svádět.
Whouuu. To není možný, porazil jsem Studnu, z toho budu žít půl roku (smích)…eh jo, vraťme se ke kolům.
Jo cyklistika. Tak jestli ten vrchol, určitě Brdskej švih…
Počkej, já… já se pokusím sou…soustředit, co si letos vlastně jezdil, chlape.
No tak UAC plus takový ty věci jako Stodůlky – Karlštejn – Stodůlky. Ještě tam určitě bylo i mimo.
Na to… jsem se zrovna někoho ptal. Proč Stodůlky nejsou v UACu?
My jsme o tom diskutovali s tím, tím, eh… No můj pohled je takovej, že by to trošku ztratilo, protože to už takovej skoro kultovní závod, že je právě mimo všechno to ostatní, tak myslím, že to tomu prospívá. Tý pověsti, nebo prestiži, jakoby. Já bych to do UACu taky nedával. To je můj pohled.
- pamatuješ si Pepovu otázku? (Dáša Likusová)
Co?
- jestli si pamatuješ pepovu otázku, co jsi dostal za úkol.
???
- no otázku na Martina.
Přiznám se, nepamatuju.
- Pepa si přál zařadit do rozhovoru otázku, jaký má vliv manželství na… (smích)
Jéé, no to…
To se projeví až příští rok, ne? Ty ses oženil až na konci sezóny, to samozřejmě gratuluju…
Díky. Načasovaný to bylo docela dobře (smích), ale můžu říct, že není u nás v podstatě rozdíl mezi manželstvím a tím, když jsme spolu jenom chodili, protože jsme spolu bydleli…
Nó…
No zatím to nepozoruju. Tak maximálně…
No nechme tuhle otázku být, radši, protože někteří máme jiné zkušenosti. Doufám, že to manželka nebude číst… ale pojďme k té sezóně, ale nevzpomínám, si o čem jsme se už bavili…
Nějakej vrchol tam byl.
Jo jasně.
No musel bych si to projít, ale Brdskej švih, tenhle závod se mi jel dobře. V UACu jsem byl druhej a v CKKV Hobby cupu jsem to vyhrál, protože Michal Koš (Viesmann) nebyl zařazenej, protože to byl jeho první závod v cupu, tak jako tam musím říct, že jo, protože můj trénink je do značný míry přizpůsobenej tomu, jestli zrovna mám čas, nebo není nějaká jiná akce. Jsou tam takovýhle hlediska, který na výsledcích nejsou vidět, ale jsou tam.
Priorita je pro tebe UAC.
UAC.
Tam je pro tebe prestižní se ukázat.
No to nevím, spíš se tak jako uspokojit než ukázat.
A oblíbenej závod jestli se nepletu Brdský švih.
Bez ohledu na to, že jsem ho teď zajel dobře, tak ho mám oblíbenej i z minulých let. Ten bych vypíchnul i z pohledu několika let zpět.
Je to tím, že takovýhle profil tratě přichází ve správný termín sezóny?
Hmm. Právě že…
To je možná v takovýmhle stavu příliš těžká otázka…
Ne, ne, ne, o to nejde, ale jak jsem říkal na začátku…
… pro mě …
Jo tak. Já tu formu mám spíš průběhem života skrz sezónu, čili nemůžu nějak hodnotit, jestli mi to jde líp na začátku, uprostřed, nebo na konci. Spíš jak se to tak seběhne. Spíš to prostě pokaždý na ten švih nějak vyšlo. Kdyby to bylo za rok, tak to třeba bude jinej závod, ale Brdskej švih mám rád i z důvodů, že se jezdí místama, který mám hodně najetý na tréninku, což třeba může i pomoct. Tak, tak.
Taková ta klasická otázka - technika, vybavení, kolo?
Zůstává všechno. Trek OCLV 5500, osazení Campagnolo Chorus. Galuskový ráfky obouvám Tufo galuskama, se kterýma jsem maximálně spokojenej. Co?
Ne, ne, nic. My můžeme přidat reklamní sdělení (smích).
Tufo ti jako mazat nebudu. To je suchej fakt. To není reklama. To je konstatování holý skutečnosti.
To jsem chtěl slyšet. Plánuješ nějaký změny v čemkoli okolo kola?
Takhle. Neplánuju skoro nic, všemu nechávám tak nějak volnej průběh. Co se týče tréninku i co se týče eventuálních změn.
Sice jsi to neříkal, ale předpokládám, že trénuješ a že i sezóna 2005 bude závodní.
No i to je otazník (smích). Tam kde pracuju dojde ke změně pracovního režimu a tím asi bude trošku míň času.
Tak samozřejmě, jsme amatérští cyklisti, takže…
Ale jo, to chci říct, to nebude až tak zásadní, ale je možný, že vyjde třeba nějaká zahraniční stáž…
Ale!
… na kterou, kdyby to vyšlo, bysme odjeli, já nevím, červen, červenec, čili tahle sezóna… Jako já bych prostě… co to dá a …
Takže budou reportáže ze zahraničního UACu (smích)?
Byly by (smích), ale to nechci ještě předbíhat, to je ještě všechno ve vzduchu.
No tak to je určitě zajímavá tečka za naším rozhovorem. Dík moc.
- to je plejtvání baterkama
To určitě ne, my neplýtváme. Marek Vitoch (KPO), druhý místo v poháru Časovek do kopce.
Hobby, opět hobby.
Co ještě?
Mistr brdských lesů a okolí v kategorii Plašák (CKKV). Chtěl bych se posunout dál, ale nějak to nejde.
Nevím, jestli se v takovýmhle stavu dokážeme zaostřit na jednotlivý závody, ale pokus se vyzdvihnout nějaký vrcholy sezóny 2004.
Jako tam byl zásadní rozdíl, jestli můžu říct, jako každopádně z fleku, v tom kole…
Člověče ty jseš úplně žhavej do toho rozhovoru, škoda že jsem si tě nevytáh dřív. Nevím, jestli ještě budu schopnej se na něco ptát. Kdyžtak mi říkej i ty otázky, na co chceš odpovídat. Jé, Karle, přisedni si a pojď se taky ptát.
třeba jaký jsou filozofický základy cyklistickýho působení (Karel Kuchler).
Ty vole.
Jako mýho cyklistickýho působení? No to kdybych tady rozebral a pak se to dalo na internet…
Já bych to trochu zjednodušil…
- jako proč jezdíš na kole… Bych chtěl vědět.
Je to k chlastání docela dobrá kompenzace a chlastám, protože moc jezdím na kole, takže jedno s druhým. No ale každopádně… Jako ty první dva měsíce, co se závodilo, první dvě Časovky KPO a další závody, jsem jezdil na tom šíleným karbonovým kole. To byl ten Alan. To je supr kolo, ale má svý nedostatky a první nedostatek je, že nejede. Jede v terénu, ale na silnici nejede. Já jsem čekal na novýho Durateka. Durateka jsem dostal 31. května a prvního jsem jel na novým a hned jsem se zlepšil, takže to zlepšení vidím v tom kole. Duratec Cool. No. Já jezdím, nějakej šestej, sedmej rok a myslím, že tohle je ono. Tenhle rok jsem zjistil, že to nebude o kvantitě, ale o kvalitě, ta cyklistika.
Změna tréninku?
No začal jsem mít míň času, nestíhal jsem tréninky. Před dvouma rokama jsem zvládnul najet 20 000 a teď…
Cože?
No tak jako, to víme, žejo. Tenhle rok mám sotva 12.
To je pořád strašně moc, ne?
No tak jako já jsem zvyklej trénovat často. Někam těch 8 000 uteklo. Já třeba furt hledám zásadní rozdíly mezi fotbalem a cyklistikou a jako… teď, abych to řekl srozumitelně, tak je to strašně velkej rozdíl. Fotbal dělá strašně moc lidí a má to strašně velkou podporu, už jenom tím, co se malejm dětem koupí a tak, kdežto na cyklistiku nejdou žádný peníze, protože to dělá desetina lidí, co dělá fotbal. Tyhlety moje úvahy prameněj z toho, že jsem začal dělat civilku na základce a tam je fotbalová, nebo floorbalová třída a to prostě jede. Mají podporu nějaký radnice, ale kdyby někdo chtěl podporu pro cyklistiku, tak nemá šanci. To prostě tohleto není sranda. A to se ve zlý obrátí!
No člověče, tak nevím, jestli zrovna teď jsem schopnej na tohle nějak reagovat, no tak já bych hovor posunul… jinam? Co? Pořídils novej rám, nový kolo, poděl se s ostatníma o dojmy.
Opět Duratec, akorát novej typ. Teď je to Cool, předtím jsem jezdil ten Ardent. Cool R8 se liší v tom, že má integrovanou hlavovou trubku a trošku sloping, ale to bych zas tak nevnímal. Prostě ten rám je lepší, podle mě trošku tužší, ale tady je propastnej rozdíl, že jsem jezdil na Ardentu, přestrojil jsem na zimáka a na tom odjel několik závodů a pak jsem dostal Coola.
- už… se… musí platit.
Přijdeme, přijdeme. Dostal jsem toho Coola, na tom jsem začal jezdit a to je naprosto bomba kolo. Nemůžu mít nějaký profesionální srovnání s jinejma rámama, ale je to věc, která jede.
Ještě bych se tě zeptal, u nás na Časovkách do kopce byl naprosto bezkonkurenční Tomáš Okrouhlický a v posledním závodě jsi ho dostal. Byla to výzva?
Já jsem… Já jsem do toho s tím nešel. To byl zrovna měsíc… já nevím jak to říct, abych na tom webu nevyzněl nějak blbě. To byl říjen a to byla sázka, že celej říjen nebudu kalit. Tak jsme nekalili a ty dva závody, co byly - Brdský dvoukolo a tohleto, prostě tak to vyšlo. Jelo se mi dobře. Já nevím, jestli to bylo tím. Pro mě byla výzva to, že půl minuty přede mnou jel Zbyňda Munzar (H-H Smíchov). Celej závod jsem jel na velkou pilu. Já nevím, co v tomhletom rozhodne. Já mám pocit, že vždycky jedu naplno, ať jedu v jakýmkoli stavu, jestli jsem po kalbě, nebo vyspalej…
Pro Tomáše to asi příjemný nebylo. Vyhrál předtím šest závodů v řadě, ale pro tebe?
No rozhodně, ale… jako nejde vyhrát sedmkrát (smích)
Když je tam Marek (smích).
Neřešil jsem to. Řekl jsem si, prostě teď musím jet do sraček, ale to jsem si říkal každej závod. Já to tak neberu. Prostě když jedu nějakou časovku, tak vždycky jedu do sraček. Rozjedu se a po půl kilometru mám 190 tepů. Možná je to dobře, ale nedokážu jet prostě nějak pomalu. To že jsem první dva závody jezdil špatně, dávám tomu kolu. Trénoval jsem úplně stejně. Čus, konec.
Počkej, ještě…
Jak to plánuju do novýho roku? To fakt nevím, protože mám teďka skončit civilku, ty mě tam lákají, abych tam zůstal… Ale třeba jestli mám říct nějaký poznatek z týhle sezóny, tak Hlásná…
- už jste platili? Jestli ne tak zelený u mě a ostatní u číšnice (Jirka Sladký).
Jaká byla sezóna Katko?
Katka Suchá (KPO): Sezóna byla taková, že jsme pořád řešili bydlení a nic jsme nenajezdili, ale ze začátku jsme něco jeli.
Tak vypíchni nějakej vrchol.
Vrchol? Tahle sezóna byla určitě nejhorší.
Ale ne, určitě se ti někde pěkně jelo.
Fakt ne, fakt ne, Michale (smích). Já si teď fakt nevzpomenu.
A co výhled do sezóny 2005? Plánuješ nějakej UAC...
Jo... ale bez ambic.
Co to znamená v ženský kat...kate...gó...rii?
Že budu jezdit pro radost a ne pro výsledek. Lukáš mě za tenhle výrok asi uškrtí, protože se ode mě očekává, že budu jezdit nadoraz a pochvalu dostanu, jen když se mi chce po závodě blinkat. Ale ono toho času na trénink nejspíš zase moc nebude.
Bezva, krásná tečka, nebo ještě něco vyzdvihnem?
Ne, už prosím tě ne.
Chyběla vám v rozhovoru nějaká otázka? Bylo něco zodpovězeno příliš stručně? Neváhejte a pište své dotazy na náš mail. Odpovědi přineseme v samostatném článku, rozšiřující tyto rozhovory.
a ještě pár dalších momentek z Výroční schůze KPO 2004
tradiční výroční páka |
 a Studna x Michal |
 666 |
 Karle, neschovávej se! |
||
 neznámá přítelkyně KPO |
 výroční schůze pomalu končí... |
 ... odchod ! |