Bio-matematický model I.- Karlík

    První dubnový víkend byl ve znamení úvodních časovek poháru CKKV a KPO. Co ukázal časovkářský víkend už naznačil úvodní příspěvek. Především nám však poskytnul základní jízdní data 43 jezdců pro ostrý start Bio-Matematického Modelu (BMM). Nyní se podívejte na první díl, porovnávající časy BMM s reálnými výkony při 2. KPO Časovce do kopce v Karlíku.

    Co to vlastně Bio-matematický model je? Jde o sofistikovanou matematickou metodu, pomocí které lze, stručně řečeno, obecně modelovat výkony jezdce na prakticky libovolné trati. Metoda začala vznikat někdy na počátku tohoto roku. Do laických diskusí na toto téma na klubových schůzích se vložil pozdější otec této metody Petr Jiříček (KPO). Tento svérázný cyklista, znepokojující při vyjížďkách jednu část balíku svojí výstrojí, druhou pak nečekaně svižnou jízdou v kopcích, si pečlivě zaznamenával veškeré požadavky a nedlouho poté přišel s první verzí. To už se blížil duben a s ním úvodní časovky poháru CKKV a KPO, které se pro tuto metodu ideálně hodily.

    BMM jsme pochopitelně zamýšleli pro použití na výkony jezdců na našich pohárových kopcích, neboť kromě výkonů jednotlivých jezdců z časovkářského víkendu pracuje BMM s poměrně přesnými daty o profilu tratí.

    Co se odehrává po zadání dat, je normálním smrtelníkům záhadou, a autor metody odpovídá tajemným úsměvem. Nutno podotknout, že i vcelku výkonný počítač s procesorem P4/1,6GHz s daty jednoho jezdce spurtuje k cíli na 100% výkon cca půl minuty!

    A výsledky? Popravdě řečeno, s archem spočítaných výkonů v ještě neodjetých závodech v ruce, vyvstalo dilema, zda-li tyto virtuální hodnoty zveřejnit. Všichni víme, jak někteří jezdci neradi mluví, byť i o najetých kilometrech v sezóně, aby… Proto pro začátek volíme metodu zpětného porovnání BMM s výkony v odjetém závodě. Jestli budou výsledky aspoň trochu reálné bylo samozřejmě velkou neznámou i pro nás a o to netrpělivěji jsme čekali na náš 2. pohárový závod.

    Předpokládáme, že výsledkem BMM by mohla být hranice rozdělující to, co se běžně pocitově označuje slovy: „Dneska mi to jelo / nejelo“. Dá se předpokládat, že jezdci, tvořící špičku ve svých kategoriích, budou mít dlouhodobě menší výkyvy výkonnosti, než jezdci, kteří se teprve rozjíždějí a neaspirují rovnou na nejvyšší posty. Dále se dá předpokládat, že špičkoví jezdci se v závodě dokážou mnohem více přiblížit skutečným mezním stavům („se zmáčknout“). Jinými slovy: střelci si nasadili laťku pořádně vysoko, kdežto statisti budou v dalším průběhu sezóny patrně častěji proti BMM v mínusu (tedy lepší), neboť vstupní data BMM pochází ze samého úvodu sezóny. Mimo změny trénovanosti v běhu sezóny velmi ovlivňují výkony v závodě především povětrnostní vlivy. I toto by šlo postupně do BMM zahrnout, avšak na to budeme muset vyhodnotit údaje BMM kontra reálné výkony za celou sezónu.

    Nechejme ale nezáživné teorie a pojďme k porovnání BMM s výkony jezdců v 2. závodu poháru Časovek do kopce. Ze 43 jezdců, pro které BMM zpracováváme, jich v Karlíku startovalo 36. V následující tabulce jsou jezdci seřazení podle skutečných časů v závodě:

    Tabulku jistě není potřeba nějak více komentovat. Samozřejmě by bylo nejzajímavější přímo slyšet názory konkrétních jezdců. Jen oni mohou posoudit, co se dělo na trati a jak rozdíl mezi BMM a skutečnou jízdou odpovídá jejich pocitu. Těšíme se na názory, postřehy a připomínky zúčastněných jezdců i ostatních, koho BMM zaujal. Pište na náš e-mail kpo@kpo.cz. 43 jezdcům, kteří se účastní premiérové sezóny Bio-matematického modelu, pochopitelně prognózu jejich výkonů v budoucích závodech poskytneme. Při tréninku se bude hodit, ne?