Ohlédnutí za sezónou 2003: Michal Koš (Viessmann)

    Při vyhlášení výsledků Unie Amatérských cyklistů UAC na začátku listopadu ve Velké Dobré jsme s reportážním diktafonem vyzpovídali i jednu z nejrespektovanějších hvězd amatérských pelotonů. Drobný chlapec, který se v sedle svého bicyklu mění v nejobávanějšího soupeře, letos opět určoval scénář závodů a v kategorii do 30 let zopakoval celkové prvenství v I. divizi UAC. Hovoří o maratónech i krátkých závodech a prostor dostal i „Řevničák“, kde se jeho závodní sezóna protnula s naším pohárem Časovek do kopce.

Jaká byla sezóna 2003?

Pro mě super. Ač to nevypadalo, protože v březnu jsem byl na operaci s nosní přepážkou, takže jsem se trošku zbrzdil a potom vlastně v červnu jsem omarodil na 14 dnů, tak to mi taky vzalo nějaký závody, tak jsem přesto spokojenej. Podařilo se mi opět být druhej v UACu. V maratónech v tom Cykloservisu jsem celkově vyhrál a ve Velu jsem byl celkově druhej. Sice se mi nepodařilo vyhrát ani jeden maratónskej závod, ale i tak jsem spokojenej, protože jsem byl na čtyřech maratónech a pokaždý do třetího místa.

Jak se jeví tobě vývoj konkurence v maratónech?

Můj pocit je takovej, že je to rok od roku čím dál tím těžší a těžší. Jezdí tam už opravdu dobří kluci, někdy i profíci, co jezdí normálně poháry, takže to je docela těžký se prosadit. Proto jsem rád, že se mi podařilo být do toho třetího místa. Dneska už neexistuje to, že bych odjel třeba na dvacátým kilometru a vydržel to sólo, jako jsem jezdil první rok. Pár závodů se mi podařilo takhle vyhrát. Dneska tohle nejde. Člověk se musí šetřit a v závěru ujet s těma nejlepšíma.

Který závod si nejvíc ceníš?

To je těžký. Já si cením všechny umístění do třetího místa ať to bylo v UACu, nebo na maratónech, ale cením si spíš těch výsledků na maratónech. Ty jsou nejtěžší a tam se opravdu projeví, kdo jak má natrénováno. Tak třeba na Vysočině, tam jsme byli ujetý s Faltýnkem, tam jsem byl třetí, tak toho si docela cením, protože jsem byl ujetej s profíkem, potom na Králi Šumavy třetí místo, to byl nejdelší závod, takže taky spokojenost.

V souvislosti s našima Časovkama do kopce, co říkáš na nejrychlejší čas Jirky Haspekla na Řevničáku?

Nó… já nevim. Jako… strašně… to jako můžu říct, ta sezóna byla dobrá, ale černá tečka pro mě byl tady tenhle závod. To jsem si věřil a na tenhle závod jsem se fakt těšil a nepřipouštěl jsem si, že bych tam mohl s někým prohrát a nakonec jsem byl až třetí. To mě dost šokovalo a zarazilo, zvlášť když jsem viděl ty kluky, který jsem pomalu ani neznal. Byl jsem fakt zklamanej, ale jestli v tom hrálo roli to počasí? Já v tom neumím moc jezdit, ale i tak jsem si říkal, 12:25, to je slušnej čas, to by mi mohlo stačit na vítězství. V sezóně tam jezdím třeba dvakrát v týdnu, tam trénuju hodně často a mám to tam opravdu hodně najetý, ale bohužel to nevyšlo. No já nevím… nechci tady spekulovat, ale asi to tak bylo (smích)… protože spousta lidí si myslí, že to bylo ošizený časem. Já nevím. Nechci nikomu šahat do svědomí… I ten Mráček, taky mě překvapil. Né, nechci… neříkám, že to bylo nějaký ovlivněný, ale je mi to taky trošku divný. Asi opravdu v tom hrálo roli to počasí. V dešti je mi většinou zima, hned promrznu, takže jsem nemohl podat takový výkon, jaký bych měl.

Jak v sezóně fungovala tvoje technika, byly defekty?

Né, musím zaklepat, naštěstí ne. Dopadlo všechno dobře, neměl jsem žádný problémy. Letos jsem měl i nový kolo a dá se říct, že jsem to eliminoval ve všech směrech, to znamená nový pláště a měl jsem i nový kola, který jsem používal na závody, takže jsem ani neměl sjetý pláště, takže jsem neměl ani jeden defekt. Technický problémy jsem neměl, takže v pohodě. Pád taky, zaplať pánbůh, žádnej (smích).

Co teď přes zimu? Standardně, nebo chystáš nějaký změny? I když to bys nám asi neprozradil (smích).

Néé, to není nic tajnýho. Jako obvykle, normální klasická příprava… Já jezdím i teď (listopad)  protože mě to baví. Já sice pořád říkám, že budu končit, ale ono to není tak jednoduchý skončit, protože člověk je na pohyb zvyklej, tak se snažím jezdit. Teď jsem začal chodit do posilovny. Tam budu chodit asi do konce ledna a pak začnu pomalu najíždět nějaký kilometry. Stejně bude ještě blbý počasí a je ještě blbý světlo, v únoru, takže podle počasí a taky podle toho, jak mě to bude bavit. Normálka, nic extra.

Je to ještě daleko, ale pokud všechno půjde dobře, na co se budeš zaměřovat v sezóně 2004?

No já nevím. Asi jako v sezóně 2003 - budu preferovat UAC. Uvidím ještě ty maratóny. Říkal jsem… leze to hodně do peněz, člověk tam musí přespat… Tak jako to jsem licitoval, že bych je možná jeden rok vynechal, ale určitě mi to nedá a zase je budu jezdit (smích), takže asi stejně jako v sezóně 2003. Teda s tím, že bych chtěl jet určitě mistrovství amatérů, který jsem vynechal, protože to bylo až v Ostravě a vůbec se mi tam nechtělo. Teď to bude v Karlových Varech, tak tam se zúčastním. To bych chtěl.

Tak jo, dík moc.