UAC: Hýskovské okruhy
(12.5.2002)

    Michal Koš (KPO) zvítězil v prvním letošním hromadném závodě poháru UAC. Zdatně bojovali i ostatní naši jezdci. Průběh závodu jsme s dalekohledem a diktafonem sledovali pod vrcholem dlouhého stoupání na Zdejcinu, které I. divize zdolávala 5x a II. divize 3x.

    Už před startem prvního hromadného závodu poháru UAC se o malé drama pro náš tým postaral Martin Studenovský, který dorazil jen pár vteřin před startem, takže sotva stačil celý uřícený sundat pláštěnku a batoh a už vyrážel na pět náročných okruhů s ostatními dravci I. divize. Spolu s ním se vydával na trať Michal Koš a na trio doplňoval naši prvodivizní účast Radek Procházka.

    V druhé divizi naše barvy hájil Honza Procházka, pro kterého to byl vůbec první start v hromadném závodě.   

I. divize před startem

    Po odstartování obou divizí jsme se v klubovém doprovodném voze rychle přesunuli před vrcholu stoupání na Zdejcinu:

Máme za sebou první průjezd první divize. S malým odstupem jel vepředu Lukáš Masák (PSK Remerx), pak následovala skupinka asi osmi, deseti lidí, ve které jsme měli Martina, překvapivě i svěže vypadajícího Radka. Michala jsme neviděli, ale snad tam byl. Kdo tam byl ještě z našich známých? Bláža – Jirka Blažek (Sfinx), no a Karel Paták (Sokol Králův Dvůr), který tu skupinku vedl.

Honza Procházka (KPO)

V druhé divizi se Honza držel zhruba v polovině startovního pole.

10:53 podruhé projela špička první divize, ve předu opět Lukáš Masák, za ním s malým odstupem skupina… kolik? Asi 15 jezdců, teď jich bylo trochu víc. Radek tam byl hned vepředu, Bláža, Paták, byl tam Michal Koš a Martin to uzavíral a za nima velká mezera, dlouho, dlouho nic.

Máme tady druhou divizi, ta už je hodně natažená. Honza jede okolo 20. místa ve skupince se čtyřmi dalšími. Za nimi asi s 200m odstupem je větší skupina asi dvaceti jezdců.

Michal Koš (KPO)

11:22 třetí průjezd první divize, trochu se to vystřídalo - Michal Koš jede s neuvěřitelnou lehkostí vpředu s asi 100m náskokem. Za ním skupinka, už trošku natažená, Paták, Bláža, Martin a ostatní, Radek trošku ztratil, ale s neparným odstupem stále za nimi (!!!), takže výborný. Dál je to roztrhaný, natažený. Mám pocit, že před Radkem jel těžce oddychující Pavel Krob, no ale on jel zezadu, předtím, mám pocit v té skupině nebyl, takže hodně stahoval.

Je tu čelo druhé divize v posledním výjezdu na Zdejcinu - vepředu čtyřčlenná skupinka, s několika set metrovým odstupem následuje 10 členná skupina s obrovským náskokem před dalšíma, kde doufáme bude i Honza Procházka. Tak, a v další asi 20členné skupince skutečně je, ale je to hodně sjetý, závěr bude náročnej.

Čtvrtý průjezd I. divize – máme tu už policejní auto… hele už… Michal… tak je to sjetý, vepředu, první jede Michal, Lukáš Masák, Karel Paták, Jirka Blažek, Vítek Mužík (Protherm) a ještě jeden… pak už je mezera. Teda smažej to hrozně… jo a támhle jede Martin, sám, za nima. 100 metrů? Možná trochu víc. S velkým odstupem za Martinem jede další skupina – 9 lidí… ne, Radek tam není.

Poslední průjezd - jede šestičlenná skupinka, Michal tam je. Teď to vede asi Lukáš Masák.

    Poté rychle do auta a rychlý přesun do Hýskova do prostoru cíle, který následoval po půl kilometru stoupání s množstvím zatáček. Sotva jsme stačili zaujmout příhodné pozice, už se z poslední série zatáček vyřítilo čelo první divize a s rukama nad hlavou první proťal pásku náš Michal Koš, sledován Jirkou Blažkem a Víťou Mužíkem a ostatními z nejrychlejší šestky první divize.

Michal Koš v cíli

Po chvíli začali dojíždět další a mezi nimi i Martin Studenovský. Síly, které ráno spotřeboval při jízdě na start, aby závod vůbec stihnul, přeci jen v závěru scházely.

Martin Studenovský (KPO)

    O osudu skvěle rozjeté jízdy našeho Radka Procházky se rozhodlo v závěru třetího okruhu, kdy ho postihl defekt předního kola a více než 20 minut ztratil sháněním náhrady. Kolo mu nakonec nezištně zapůjčil po dojezdu druhé divize Ondřej Čarňanský (CS Stodůlky)  - díky Ondro :o) a Radek se vydal zpět na trať a závod dojel.

    Při čekání na vyhlášení výsledků jsme pochopitelně požádali vítěze Michala Koše o postřehy z právě skončeného závodu. Do rozhovoru se přidal Karel Paták - další jezdec z nejrychlejší šestičlenné skupiny:

Michal Koš - interview s vítězem

KPO: Jak to tam vypadalo Michale? My jsme něco okomentovali nahoře na Zdejcině, ale jak jsi to viděl ty?
Michal Koš: No já jsem hlavně nečekal, že se mi dneska pojede takhle dobře, protože zase nemám ještě tolik netrénováno a jelo se mi docela slušně. Až mě třeba překvapilo… protože já jsem v tom třetím kole úplně s přehledem odjel a nikdo mě nezahákoval, nikdo neodvisel…

To jsi měl snad 100 metrů…
…a ani jsem se pořádně nezadejchal.

Karel Paták: Tys zastavil nahoře?
No já jsem hlavně potřeboval na malou (smích). Tak jsem si ulevil, vy jste mě pak sjeli… jsem věděl, že mě dojedete, protože pak tady tu rovinu, to se nedá jet sám. No tak jsem si říkal, to čtvrtý kolo pojedu s nima v pohodě a poslední kolo zkusím zaútočit na Zdejcině. No ale pod Zdejcinou koukám… prázdný zadní kolo, tak jsem si říkal, tak to je konec, to budu muset zabalit. Ještě jsem doufal, že tam bude někdo stát, že by mi půjčil zadní kolo…

Co Pepa Vejvoda (CKKV), ten tam přeci stál?
Byl tam někdo se Shimanem, ale to na Campu nejde vůbec, ale naštěstí tam byli naši, na kopci a měli tam rezervní kola, takže jsem to rychle přehodil a mastil jsem dolů a kluky jsem sjel v Berouně a pak už jsem tady ten závěr prostě vyspurtoval od zdola od křižovatky a už to bylo dobrý.

My jsme se tam takhle chytli, víš, jako ti hokejisti na střídačce a nechali jsme ho jet, aby měl radost (smích)… a Lukáš... My jsme oba zůstali stát nahoře a nemohli jsme a on přede mnou jel pořád takhle otočenej, jsem čekal, kdy mu vyskočej záda…
Lukáš… musím říct, Lukáš jel pěkně. Já jsem mu přál, aby byl nějak dobře umístěnej, protože…

On jel moc špic…

Karel Pták (Sokol Králův Dvůr)

No v prvních dvou kolech v tom stoupání jel kus před váma…
On i ty roviny tahal hodně…
Víš co, Vítek šetřil jako svině, ten každý druhý střídání nebyl…
…jezdil hodně špice tady do Nižbora a v kopci jezdil taky pěkně.
On ale takhle jezdí pořád. Zaplať pánbůh, kdyby to měl odtáhnout někdo celý, to by nebylo dobrý. Já myslím, že každej měl dost.
Já jsem hlavně věděl. Že pojedu od spodu nadoraz. Mě to bylo jedno. Jel jsem špici a věděl jsem, že do toho vlítnu z křižovatky…
U kolejí už jsi měl 3 metry.
…že budu spurtovat přes koleje a že to musím vydržet, že to vydržím, nebo ne. Protože, kdyby to byl krátkej spurt, tak je nepřespurtuju, i když to je do kopce, takže jsem musel jet dlouhej spurt - 500 metrů a povedlo se to. Naštěstí to vyšlo. Jsem spokojenej.

No je to úžasný. Ještě jsem se chtěl zeptat jak, to vypadalo ve sjezdech? Tam to muselo být příšerný. Na mokru, rozbitý to tam je…
Hmmm. Tam je to dost nebezpečný. No v prvním kole tam jel přede mnou nějakej kluk, co je asi příchozí… a teď řadí a drhne mu přesmykač…
To byl ten co dojel ve skupině s náma.
Nebyl, ten to tam zabalil. On to tam pořád rumploval a já jsem viděl, že má málo utaženej přesmykač na navářce. On mu slezl dolů a tím pádem se mu opřel o velkej převodník… Mu říkám, ty vole neblbni, to namotáš, dáš si na držku a sejmeš nás tady. Pak jsem ho naštěstí předjel a pak jsem ho viděl, že tam v druhým kole stál. No ale jinak ty sjezdy… bylo to mokrý, ale jelo se opatrně.
Nikdo nebláznil. To bylo důležitý. Někdo to pustí a dva tři se za ním pustěj, aby jim neodjel, a už se to zblázní a je to.

    Dalším, koho jsme v cíli vyzpovídali, byl pochopitelně Radek Procházka:

Radek Procházka (KPO)

Tak Radku, tohle byl tvůj první hromadný závod v I. divizi UACu a jel jsi dlouho v první skupině, což asi málokdo čekal. Jak to vypadalo z tvého pohledu?
Jelo to docela dobře. Ze začátku mi to připadalo, že to je dost pomalý, protože když jsem to jel loni jako příchozí v druhý divizi, tak to jsme to tady jeli přes 40 a teď jsme tu měli třeba i 36. To mi připadalo divný, že se asi šetří, nebo co.

No tak je to přeci jen delší a vědí, co mají jet.
Nastoupit v prvním kole jsem nechtěl (smích).

My jsme to tam trochu sledovali a ono se to postupně zrychlovalo, narozdíl od druhý divize, která se spíš s každým průjezdem zpomalovala, ale v jedničce, to byla palba čím dál tím větší.
To jo. Poprvý jsem ten kopec vyjel, ani nevím jak. Podruhý jsem už zařadil i nejlehčí převod (42-21)! , ale pořád to bylo v pohodě. V tom třetím už jsem začal ztrácet a po sjezdu byl defekt. Najednou, ani nevim jak. Dojel jsem do Berouna, tam nikdo nebyl, tak jsem jel pomalu sem do Hýskova a tady taky nikdo neměl přední kolo na půjčení. Ti lidi na křižovatce, když jsem se jich ptal, tak říkali jedině koupit duši tady v obchodě (smích), no ale to než bych udělal. Tak mě napadlo, že bych si to půjčil od někoho od nás z druhý divize… No nakonec… Honza se neblížil, v první skupině nebyl, v druhý taky ne, tak jsem si to potom půjčil od Ondřeje Čarňanskýho.

Hm, no je to škoda. Nám už potom bylo jasný, že se něco stalo, když jsme tě tam vyhlíželi nahoře, protože i kdybys odpadl z tý skupiny, tak ta ztráta nemohla být tak strašná. Pak už jsme vlastně nečekali, že se tam ještě nahoře objevíš. To už potom ani nevypadalo na defekt, spíš něco s kolem, nebo žes to někde smotal… škoda.
Jsem viděl, jak projíždí druhá skupina, to jsem ještě čekal dole na druhou divizi a potom jsem za nima přijel sem do cíle, půjčil jsem si to a zase se vrátil a pokračoval jsem… jak blázen (smích). Zásadně nebalím závody (smích).

(smích) To je dobře. No tak aspoň jsi to odjel…
Nevím, kolik je bodů za předposlední místo…

To tak nemůžeš brát, myslím, že jde i o zkušenosti. Že sis to vyzkoušel, byl jsi vepředu… Myslím, že málokomu se poštěstí jet tři kola v první skupině první divize, takže…
Jo to je supr…

    V samém závěru, chvíli poté, co sestoupila ze stupňů vítězů, jsme ještě s klubovým diktafonem přepadli Katku Suchou (CK Bítovská):

Katka Suchá (CK Bítovská)

Katko jak se ti dnes jelo?
No, bylo to těžký…

Bylo to strašně těžký. My jsme tě sledovali na Zdejcině, jak to svištíš nahoru…
Pospíchala jsem, to je pravda, ale pomalu. Hlavně Jana Kabrtová (TCP) jela hezky. Začátek kopce je hodně prudký a kdo se tam nezmáčkne, aby uvisel skupině, značně si tím stíží situaci. Ani nevím, jestli si Jana té změny profilu všimla, když jsem viděla, jak tam ti chlapi za ní viseli a ona určovala svižné tempo. Nahoře pak člověku dodali síly fanoušci. Byste nevěřili, jak člověk najednou jede jinak, když se někdo dívá.

Pak ten sjezd byl ještě horší, ne? V lese, úzký, mokrý, rozbitý, zatáčky…
Ten sjezd byl těžkej, teda alespoň pro mě. Špatný bylo, že tam bylo mokro. Ty serpentýny nahoře jsou celkem prudký, tak se muselo jet opatrně a kdo se bojí…

…nesmí do lesa (smích). Celkově, jak se ti jelo?
Já jsem spokojená. Konečně mě nebolely nohy. Bylo to hezký.

Perfektní. Dík moc.

vyhlášení vítězů I. divize

  Kompletní výsledky Hýskovských okruhů najdete na internetových stránkách UAC.