Satalický uragán - 1. závod Hobby sport cup CKKV
(27.4.2002)

    Vítr patří vedle trojice ostrých zatáček k základním atributům CKKV Satalického trojtrojúhelníku. Letos si však účastníci museli připadat jako v aerodynamickém tunelu. Jedna třetina okruhu vábila k úžasným rychlostem přesahujícím hranici 50 km/h, druhé dvě se za to odměňovaly ostrým bočním a čelním protivětrem. Nikdo z početného startovního pole se však nešetřil a s větrem i časem sváděli všichni statečný boj.

    První závod letošního Hobby sport cup CKKV 2002 na větrné pláni poblíž Satalic přinesl početné výpravě KPO dvě první a jedno třetí místo. Tím se tým KPO stal nejúspěšnějším týmem v závodu.

    V kategorii neregistrovaných cyklistů (Plašáci) potvrdil skvělou formu Marek VITOCH, který odsunul na druhou příčku největšího favorita této kategorie Pepu VEJVODU (CKKV). Na třetí příčce jistil naše pozice Michal MALÁŠEK. Solidně zajel i Jirka SLADKÝ. Jako jeden z mála jedoucí bez hrazdy spurtoval v devátém čase.

    V nabité konkurenci kategorie veteránů 40-49 let v solidním čase obsadil desátou příčku náš nový jezdec Petr ŠVEC a pouze mezi "ctihodnými“ nad 50 jsme neměli svého zástupce.

    V kategorii žen opět kralovala Hanka EBERTOVÁ časem lehce nad 14 minut.

    V prestižní kategorii "Amateuři" do 39 let skvělou pátou příčku ve stejném čase obsadili Martin STUDENOVSKÝ s Radkem PROCHÁZKOU a s minimálním odstupem přidal Ondra VOJTĚCHOVSKÝ pro naše barvy místo osmé. Dosaženým časem nezklamal ani Honza PROCHÁZKA, i když v nabité kategorii nažhavených Amateurů to bylo až 27. místo.

    S klubovým diktafonem jsme využili čekání na vyhlášení výsledků pro zachycení čerstvých dojmů z osmi náročných časovkových kilometrů od jezdců, kteří do Satalic přijeli s vysokými ambicemi.

    Jako první odpovídal nejrychlejší z týmu KPO – Martin STUDENOVSKÝ. Nutno podotknout, že se mu do rozhovoru moc nechtělo, protože očekával, že výsledek nebude úplně podle jeho představ a ke své skvělé jízdě byl velmi, velmi kritický (5. místo):

No, Martine, jak začít? Jak se ti jelo?
No tak… pocitově se mi jelo dobře, ale výsledek tomu nějak neodpovídá. Buď je to tou hrazdou (Martin startoval s půjčeným nástavcem, které jsme spěšně přemontovávali z jiného týmového kola v průběhu závodu), nebo tím větrem, nebo ještě něčím jiným… no spokojenej nejsem.

Jel jsi na novým kole, jaký jsou první dojmy?
Výborný, ale ten cyklista by to moh ještě nějak zlepšit (smích). Jinak nevím. Kolo je dobrý. Ve srovnání s tím Giantem je to rozdíl tak o třídu.

V čem teda myslíš, ze byla dneska chyba?
To by mě taky zajímalo. Čekám, že mi to někdo řekne… nevím. Možná… ta příprava mohla bejt lepší, teď tenhle předchozí tejden, kdybych to směřoval k týhle časovce… možná… nebo momentální forma… I když podle tepů jsem to dostal hodně vysoko, s tím jsem spokojenej, ale ten čas tomu nějak neodpovídá. Nevím.

Za týden, předpokládám, jedeš UAC…
Jedu a určitě bych to chtěl vyladit líp, určitě.

Můžeš prozradit jak teď strávíš ten tejden, jak to budeš ladit?
(kapačky, náký?- dotaz ze skupinky posluchačů našeho rozhovoru)
Ne, ne, ne, ne, ne (smích). No budu jezdit kratší trasy a budu to tlačit do vyšších intenzit. Chci si pořídit nějakou hrazdičku, která by mi sedla… no asi spíš na nástavce, něco kratšího, jak jsem zjistil dneska, to by mi asi sedělo, no a zkusit to projíždět i s tím a tlačit to do rychlosti.

Registroval jsi na trati, jaký dosahuješ v těch dost odlišnejch úsecích rychlosti?
No problém byl v tom, že jsem si to na rychlost zapomněl přepnout a už se mi na to nechtělo hrabat, takže rychlosti nevím, ale řídil jsem se více méně těma tepama… no stejně se to nedá tak říct, protože jsem jel stejně skoro na doraz, ale sledoval jsem hlavně tepy.

Měl jsi na dohled někoho, nějakou motivaci na stahování?
Né, ne, ne… jako, že bych se snažil předjíždět lidi, který jsem viděl před sebou, to jsem tak nějak míjel… (všeobecný smích) … to mi ani nějak nepřišlo. To ne. Koukal jsem na ty tepy a koukal jsem, abych neumřel. Tak asi.

Na ten první UAC – časovku ve Velký Dobrý, dáváš si nějaký cíle? S čím bys byl spokojenej?
Jako myslíš čas, nebo pořadí?

Oboje.
Ne, ne. Nechávám to osudu, jak to vyjde, tak to vyjde. No spokojenej bych byl, kdybych byl na bedně.

Nic jinýho tě neuspokojí?
Nóó (smích)… takhle, tohle by mě uspokojilo… no, ne… porazit Kroba, to (smích)… Jako kdyby ses mě zeptal před dvěma hodinama, tak bych možná hýřil větším sebevědomím, ale teďka nevím… uvidíme…

Jak si tam dopadl loni?
Druhej… to by bylo hezký, I když vidím, že Víťa Mužík dneska zajel vynikající čas, tak jestli nepozlobí i na tom UACu.

Tam je ta trať přeci jen trochu jiná než tady…
No tak mě to určitě sedí víc v kopcích. Údajně by ta obrátka měla být až o kus dál, až v závěru toho stoupání, což by mi asi vyhovovalo víc a taky záleží, jak bude foukat. Nevím, já jsem asi nějak míň psychicky odolnej k tomu větru, než ostatní… nesedí mi to. Loni tam ve Velký Dobrý taky dost foukalo, je to tam otevřený… Foukal bočák a nedělalo mi to dobře. Člověk roztočil nohy do takový frekvence, jaká mu seděla a najednou to fouklo a ty nohy ti to rozházelo. Někomu to možná nevadí, ale mně jo, no.

No tak ať nefouká (smích).
Doufám, doufám, ale někde jsem zaslechl, že má bejt pěkně… uvidíme.

    Dalším, kdo neunikl diktafonu byl Karel Kuchler, hvězda smíchovských H-H (posléze se ukázalo, že Satalice dal ve stejném čase, jako náš Ondřej Vojtěchovský – oba 8. místo):

Tak co chceš vědět?

No třeba to jak se ti jelo.
Blbě, protože to… nejelo to. Nějak na ty časovky… kór, když je to po rovině, tak to je nic pro mě.

Překvapilo mě, žes na kole neměl žádnou hrazdu, hlavně tady na rovině a v tomhle větru by se určitě hodila…
Hodila, jenomže já tam mám ty moje krásný řídítka, takže bych musel vyměnit celý řízení a to jsou tak dvě hoďky práce a to se mi kvůli těm pěti kilometrům, nebo kolik to je, nechtělo dělat. Stejně v tom větru na tom byl člověk nějak zkroucenej a byl rád.

Měřil sis čas?
Mám teď rozbitej computer (smích).

A tepák?
Tam mám vybitou baterku (smích), to neřeším, já jezdím podle pocitu, takže vím, že to bylo blbý a to stačí (smích).

Předpokládám, že jedeš na první UAC.
No jsem váhal, jestli nejet spíš do Děčína na Českej pohár, protože ta Velká Dobrá to není nic pro mě, to je taky taková časovka, rovinatá. No ona je zvlněnější, ale já ty časovky obecně nemám… Takže jsem si říkal jestli spíš nejet do toho Děčína, ale nakonec… on je to mistrovskej závod, takže když budu 20., tak za to bude spousta bodů, tak ji asi pojedu (smích).

Budeš se na ni nějak speciálně připravovat?
Vůbec nemám čas. Já se nepřipravuju skoro vůbec. Teďkon ke všemu otvíráme novou cykloprodejnu…

Udělej reklamu (smích), kde?
Je to zase na Bělehradský, ale je to naproti tý starý. Ta byla Bělehradská 57 a teď je to naproti. No a tam jsem osm, devět hodin každej den a škola a ještě jezdit… skoro nespím. Je to teď ostrý (smích).

Tak jo, dík.

    Dalším, kdo odpovídal na naše otázky byl Jirka Blažek (Sfinx):

Tak obligátně – jak se ti jelo?
No hrozně, jako na každým závodě.

No a jsi spokojenej se svým výkonem?
To uvidím až po vyhlášení (nakonec to bylo druhé místo). Jsem už docela rozježděnej, takže myslím, že jsem jel tady asi maximum.

Měřil sis to, máš předběžně svůj čas?
Zhruba okolo 12 a půl minuty. Nevím, jestli je to dobrý, nebo špatný.

No to je ovšem hodně slušný, ale přesto říkáš, že se ti jelo blbě.
Ale to je na každým závodě. V tejdnu si říkám, jak jsem to jel hrozně, a pak na dalším závodě si říkám, kdyby se mi jelo aspoň tak jako na tom minulým (smích).

Kam se chystáš dál na závody. Jedeš ten UAC?
Ne. Teď je Českej pohár v Děčíně a UAC pojedu až Hýskovský okruhy.

Co naší Časovku do kopce, nestřihneš si ji? (smích)
Určitě, registruju ji, ta je 11.5.

Jo, Karlický údolí a potom další na začátku června.
Mohl bys, jako zkušený závodník, prozradit čtenářům našich internetových stránek, co je dobrý před závodem dělat, nebo co jezdci tvýho kalibru dělají?
Obecně. Je nesmírně důležitý… čím kratší závod, tím je to důležitější, kvalitně se rozjet. To rozjetí by mělo být alespoň 3/4 hodiny. V tom dělá spousta lidí chybu. No a je to ještě víc důležitý, čím je větší zima.

Kvalitně se rozjet znamená co?
Třeba 20 minut se rozjíždět v nějakých nižších frekvencích, v nějakým nižším výkonu a pak třeba do 20ti minut tři intervaly, třeba tříminutový a s vzestupnou tendencí. Prostě rozpumpovat to, ale pak je důležitý zase se zklidnit 20 minut. Pak už je jedno, jestli těch 20 minut někde stojíš. Musíš bejt hlavně v teple, dobře oblečenej…

… což byl dneska docela problém.
No, zase je 15 stupňů. Já bych to nedramatizoval. Myslím, že první Časovka do kopce byla… tam to bylo opravdu…

(smích) Jo, to bylo fakt horší. Tak jo, dík.

    Posledním, z koho jsme vyzvídali postřehy ze satalické časovky, byl nadějný mladý dravec z našeho týmu, který startoval o jeden interval po "Studnovi“, takže jsme snadno mohli pozorovat, jak se časové nůžky rozdílu mezi jejich jízdami rozevírají. V prvním kole Martin Studenovský nasadil opravdu pekelné tempo a odhadovaných 15 vteřin ztráty našeho druhého jezdce jsme brali jako fantastický výkon. V druhém kole jsme netrpělivě sledovali časomíru obou. O Martinových časovkářských schopnostech jsme nepochybovali a čekali jsme, o kolik se manko druhého zvýší. Ten však druhým průjezdem prolétl v čase, který nás zcela šokoval - ztrátu z prvního kola snížil! Otázkou nyní bylo, jestli vydrží i ve třetím kole. Martin druhé a třetí kolo zajel vyrovnaně a za mohutného povzbuzování ostatních členů týmu prosvištěl cílem. Měřítko extratřídy jsme tedy měli v cíli a už jsme netrpělivě vyhlíželi, kdy se na cílové rovince objeví další modrobílý dres. Neutavil se? Vydrží?
    Přesně podle odhadů se v dáli vynořil a nekompromisně zkracoval vzdálenost k cílové metě již za nadšeného jásotu týmových kolegů v čase, který byl evidentně skvělý a jak se ukázalo, na vteřinu stejný se Studnou!
    Samozřejmě jsme ho poté při čekání na výsledky nemohli s klubovým diktafonem vynechat. Problém byl ovšem v jeho známé málomluvnosti a tak jsme, aby nám neuniknul, museli využít momentu překvapení:

Takže Radek Procházka (KPO):
Néééééé...

(smích) Ty jsi zajel hodně slušně. Jak to šlo? Řekni nám něco ke svý jízdě.
Já nevím co.

(smích) Cokoli. Jak jseš spokojenej se svým výkonem, měl jsi to nějak promyšlený, a tak.
No tak spokojenej moc… ale jo, docela jo. Snažil jsem se jet co nejvíc. Třeba minulej tejden, nebo kdy to bylo (Žloukovice – 4. místo), jsem se trošku šetřil. Chtěl jsem to zajet hodně dobře.

Měl jsi nějakou strategii jak kde co?
Ne, to ne, ale zase jsem se tu byl v tejdnu dvakrát podívat. Poprvý vlastně jenom zjistit, kde to je a podruhý, to bylo nějak večer, to už jsem si zkoušel ty zatáčky, ale stejně jsem je teď jezdil jinak.

Vešel ses dneska do všech bez problémů?
No jako bez problémů…

Vono brzdit do tý zadní z padesátky…
Jo, to je hrozný. Nekoukal jsem na kolik, ale tam to šlo na hodně malou rychlost. Ve druhým kole jsem si v tý druhý zatáčce štrejchnul pedálem, ale úplně, že mě to málem rozto… vůbec jsem nevěděl co se děje (smích). No ale vítr byl hroznej.

Tady vždycky. Co jsem tu kdy jel, tak vždycky hodně foukalo. Dneska sice trochu jinak, ale stejně vždycky s větrem. Tak jo, dík.

  Kompletní výsledky Satalického trojtrojúhelníku najdete na internetových stránkách CKKV.