Bernard cup – 24 hodin
(21.-22.6.2002)

    Hanka Ebertová (KPO) ladila svoji ultramaratónskou formu na severu Moravy v závodě pořádaném planetojezdcem Víťou Dostálem. Na startu nechyběli ani největší esa z nejnáročnějšího ultramaratónu u nás – Celou Českou republikou – loňský vítěz a držitel impozantního traťového rekordu Patrik Bartík (Drásal Sigma team, Holešov) a druhý Martin Kerekeš (Ružomberok).

    Mimořádně náročný závod na 18 km dlouhém okruhu se zcela vymyká představám o tratích pro konání 24 hodinových závodů. Těžko se hledá výraz pro výstižné pojmenování a "brutální" by bylo asi nejmírnější z nich…
    Po úvodním kilometru následoval „volný pád do výtahové šachty“, kde se závodníci řítili po úzké silničce více než osmdesátikilometrovou rychlostí do dolíku, aby po prudké levé následovalo stoupání končící někde v nedohlednu. Totéž v různých obměnách následovalo ještě několikrát. K tomu koření v podobě nepřehledných zatáček a průjezdů odbočkami… Dost na to, aby při závodu cyklistické ligy na tři a pět okruhů si mnoho jezdců hráblo skutečně až na dno. Maratónci tu však kroužili celých 24 hodin…
    A aby toho nebylo málo, v nočních hodinách přišla ukázková letní bouřka, krupobití a silný vítr. Po silnicích se valily hektolitry vody, větve padaly, na silnici se dostalo spoustu nečistot a písku… Blesk stíhal blesk, takže bylo vidět jak ve dne a pro rachot hromů nebylo slyšet vlastního slova. Během chvíle vypadl v celé oblasti proud a na dohled v sousední vesničce vzplály od blesku plameny…
    Víťa Dostál sedá do auta a vyráží na trať, aby zjistil, co je se závodníky. Po chvíli se vrací s tím, že přes vodní stěnu nikoho neviděl. Tou dobou už jezdci byli v dalším kole – nikdo nezastavil, nikdo nevzdal…

    Pojďme se podívat jak jsme viděli s diktafonem průběh závodu v doprovodném týmu Hanky Ebertové:

Michal Malášek: To je Bartík?
Hanka Ebertová: Víš co je největší trapas? (Hanka šeptá)… No je, asi, ale já ho neznám a je mi to trapný, že se k němu moc nemám, ale já fakt nevím, kdo to je… jo, takže budeš mít u sebe mobil?

Jo, mám ho v autě a hodně nahlas, takže to uslyším.

Hlasatel hlásí startovní čísla a jména účastníků 24 hodinovky:
1 - Jiří Engliš (CVK Opava)
2 - Patrik Bartík (Drásal Sigma team, Holešov)
3 - Martin Kerekeš (Ružomberok)
4 - Petr Škvrlanský (Dolní Lhota)
5 - Ladislav Jurčík (Lukoveček)
6 - Hana Ebertová (KPO)

    Přesně v 18:00 vystartovalo 5 mužů a jedna žena na 24 hodinový závod. Počasí je horké, obloha v podstatě bez mráčku, začalo lehce foukat.

18:32 Tak tu máme první průjezd. To bylo minimálně o 5 minut rychleji, než jsme počítali při velmi svižném čase 37 minut na okruh. Je to strašně rychlý. První projel Patrik Bartík, za ním Hanka a pak ostatní. Trochu problémy tu měl Martin Kerekeš, který dával doprovodu světlo, které si neprozřetelně nasadil už při startu. Doprovod jej nezachytil a spadlo na zem. Doufejme, že se nerozbilo, protože v noci by to bez něj nešlo.

19:09 vepředu jede dvojice Kerekeš - Bartík už s asi, no, 5 - 6 minutovým náskokem před dalším osamoceným jezdcem, což byl pravděpodobně Jiří Engliš a pak Hanka.

19:49 Hanka si nevzala pití a doslovně řekla: "je to v pr….,  připravte mi Elmetacin", což je přípravek na potlačení bolesti, to není moc povzbudivé. Uvidíme.

20:28 Zastávka na asi 8 minut, obstřik lopatky Elmetacinem. Hanka psychicky hodně v pohodě. Zkritizovala ty dva šílence vepředu, jaké nasadili příšerné tempo v úvodním kole a na začátku vůbec. Dostala jídlo, pití a jela dál (vedoucí dvojice měla už 22 minut náskok).

21:14 Průjezd, zešeřilo se a trošku zamračilo, bezvětří. Hanka nezastavila. Má ještě tmavé brýle, což už není úplně optimální. Na příští zastávku si naplánovala montáž světel.

21:26 Bartík i Kerekeš zastavují, Kerekeš z předávky odjíždí o trochu dříve, má nepatrný náskok, tak 100, 200 metrů.

22:02 Hanka se ptá, jestli Bartík s Kerekešem závodí a píše SMS. Martin Kerekeš teď jel v podstatě bez předávky, kdežto Patrik Bártík ztratil minimálně tak 5 minut montáží světel a údržbou kola – něco na řídítkách. Že by rozhodující moment závodu? Jinak zvedá se vítr a začíná pršet. Sotva Hanka odjela začala, průtrž mračen, blesk střídá blesk, vítr, šílenej. Sotva držíme přístřešek, aby neodletěl i s autem a v tomhle jsou všichni na trati, což je příšerný.

22:55 Dorazila Hanka, což znamená, že celou tu průtrž mračen neslezla z kola a nezastavila někde, jak jsme předpokládali. Přijela v dobré náladě a po chvíli pokračovala dál. Mezitím dorazil do našeho přístřešku Martin Kerekeš, který po cestě rozbil světlo. Na díře v silnici mu vypadlo z držáku a po tmě našel jen pár součástí. Byl velmi smutný a také nemohl najít brýle, které si dal do kapsy dresu. Se svým doprovodem nakonec na řídítka připevnili rezervní světlo a pojistili ho izolepou. To už byl úplně prochladlý a s drkotajícími zuby se vydal zpět do deště na trať.

24:00 No máme zrovna půlnoc. Poprchává, vítr se utišil, v dálce se blýská. Všechno je mokré, ale jinak docela teplo. Hanka si dala 8-10 minutovou pauzu. Říká, že ve sjezdech není vůbec vidět, ale kluci tam jezdí jako šílení. Na trati hasiči odklízejí popadané větve.

06:50 Tak je po 6. hodině a pojďme si připomenout, co se dělo v noci. Snažili jsme se střídavě mezi podáváním jídla a pití spát a do diktafonu moc nezaznamenávali. Okolo 3. hodiny přestalo pršet. Hanka jezdila standardní časy něco nad 40 minut na kolo. Tady v záznamech vidím, že ve 4. hodiny jsme čistili řetěz, při dalším průjezdu jsme sundávali světla a v 6:12 přijela s tím, že jí je blbě a je to hodně špatný, takže si na chvíli lehla. Pak se to trochu uklidnilo, ale začala improvizace s jídlem – jedeme podle toho, na co má chuť. Jinak rozjetý je to na úrovni loňského výkonu.

13:20 Během dopoledne v prostoru startu odstartovalo asi osm dalších závodů, z nichž nejdelší měřil 175 km. Hanka jede svým tempem dál, na předávkách jí vybavujeme jídlem a pitím. Ve 13:00 opět mažeme řetěz. Pohybuje se tu televize, fotografové fotí jako zběsilí.

16:00 začalo pršet, Hanka si bere pláštěnku – je jí zima, při dalším průjezdu jí odkládá.

18:00 Po 17. hodině začali postupně pořadatelé jednotlivé jezdce stahovat z tratě - v 17:20 st.č. 1 Jirku Engliše. V 17:35 dojel Martin Kerekeš, 17:39 další a v 17:47 Hanka a poslední – vítěz závodu Patrik Bartík.

    Chvíle do vyhlášení výsledků jsme využili k rozhovorům se znavenými nejúspěšnějšími. Nejprve Martin Kerekeš:

Martin Kerekeš

Martine, jak se to vyvíjelo? My jsme tu viděly akorát průjezdy, ale co se dělo na trati?
No tak zo začiatku to bolo dosť rýchle. Tam som išiel s Patrikom Bartíkom a Hankou Ebertovou. Hanka potom odpadla, tak sme šli my dvaja a ako prišla noc, začalo hrmieť, pršať, do toho krúpy, mi sa okuliare úplne zahmli, vôbec nič som nevidel, tak som musel zastať chvíľu a počkať, dať okuliare dole…

Tam byl ještě nějaký problém se světlem...
No… ako sem ďalej, tak sa mi svetlo vyšmyklo z držiaku, rozbilo sa. Tam som sa zdržal a potom tu na štarte sme druhé svetlo priväzovali. To sem stratil, ale inak som držal prakticky stále kontakt s Patrikom.

Zůstali jste v jednom kole, nedojel tě o kolo?
No, mal vždy tak sedem, desať minútový náskok. Napred mal viac, ale potom nad ranom oddychoval, takže potom sa to zmenšilo. Potom som zase okolo pol deviatej oddychoval ja, čiže sa to zase vrátilo na tých dvadsať minút a potom sa to už udržiavalo.

Kromě toho nepříjemného deště, byla nějaká krize fyzicky?
No špatne mi ako nebolo ani kĺby a aj svaly boli tiež v poriadku. Bol som ako vyčerpaný už celkovo a nevyspaný… celkovo energeticky vyčerpaný.

Přesto jsi zajel fantastický výkon. Ty kilometry, co jste najeli oba dva, jsou úžasné a rozhodně ti gratulujeme ke skvělému výkonu. Ještě bych se tě rád zeptal, kam se chystáš letos na závody, kde tě lidi uvidí na startu?
Neviem, chcel by som isť Celou Českou republikou, ale niesom úplne rozhodnutý. Inak potom tie klasické cyklomaratóny, Tatransko-strážovsky maratón, Jarnú klasiku som bol…

Dával sis před tímhle závodem nějaké předsevzetí, co chceš zajet? Ale ty jsi vlastně neznal tu trať…
Neznal, bol som tu prvýkrát, ale myslel som si, keď zájdem tých 500 alebo 550 kilometrov, že budem ako spokojný. Podarilo sa mi viac, takže… spokojnosť.

To je skvělý. Tak jo, děkujem mockrát.

Patrik Bartík

No a máme tu vítěze dnešního závodu Patrika Bártíka. Patriku, na začátku jsi nasadil strašné tempo, byl to záměr, nebo jsi prostě jel to, co jsi potřeboval?
Tak spíš co jsem potřeboval a hlavně trénink na republiku. Prostě nasadit svoje tempo a kdo se udrží, ten se udrží.

Tu trasu tady znáš asi hodně dobře. Hanka říkala, že sjezdy jsi jezdil úplně šíleně. Když si představím, že v podstatě bez světla…
No měl jsem tady to světlo, ale vždycky jsem si taky přibrzdil. Já jsem tam nejel nějak rychle.

Hanka jezdí z kopce hodně rychle, moc se nebojí, ale říkala, žes jezdil mnohem rychleji (smích).
No… jinak až teďka ten závěr, to horko udělalo svoje.

Jak jsi se cítil v noci v tom dešti? My jsme tady měli co dělat, aby nám náš stan neodletěl někam do pole…
No loni pršelo mnohem víc, akorát chvíli to bylo takový, že nebylo vidět a když jsme tam zrovna s Hankou chvíli jeli, to byl protivítr, to úplně štípalo.

Hm. Jel jsi pořád? Nezastavil si?
Toš akorát, že jsem si potřeboval povolit řízení.

Jo, jo to jsme viděli. A nějaké slabší okamžiky?
Tak takový menší spíš, ale nějaká velká krize nebyla.

Kolo bez problémů?
No to se divím, že jsem nepíchl, protože jak pršelo, tak byl všude naplavený písek a kamení… to se fakt divím.

Už jsi to naznačil, pojedeš republiku? Loni jsi tam zajel tu šílenost, čas, ze kterého šli všichni do mdlob (1 111 km za 41:32 hod.)...
Toš chtěl bych (smích) zkusit to zopakovat.

Jezdíš i nějaký jiný závody kromě těch nejdelších co se tu jezdí?
Tak ten Beskyd… spíš ty maratóny, trochu Moravský pohár, když vyjde čas…

Určitě máš nějaký recept jak trénovat na dlouhý tratě, poraď nám…
… počkej já se musím napít (na Patrika v ten moment dolehla únava se vším všudy a vypadalo to, že už v rozhovoru nebudeme pokračovat, ale po chvilce odmlky a několika doušcích coca-coly nás ujistil, že je OK a diktafon mu nevadí. Mohli jsme pokračovali dál, ale na původní otázku jsem si bohužel nevzpomněl…)

Kolo drželo, ty jsi jel ze všech nejlíp…
Hanka: "Jel jak hovado, jsi mě to docela znechutil (smích)".

... Říkala nám, že loni se to jezdilo když rychle, tak 37 minut, tak jsem si říkal 35 už budeme ve střehu a vy jste tu byli 32…
A to jsme ještě zakufrovali (smích).
Hanka: No, to jsem vás tam měla nechat. Já blbec… kdybych vás tam nechala, tam je potom sjezd dolů a to byste byli úplně v pr…. (smích). Já jsem tam jela loni. Jsem se snažila, ale vy jste jeli tak rychle, že jsem musela řvát jak blázen.

Jak to máš s doprovodem na republiku? Co máš za auto?
Loni jsem tam měl Citroen Jumper a karavan, ale ten stejně nebyl nějak potřeba, protože jsem v podstatě dvě a půl hodiny stál.
Hanka: Asi bys tam měl být. Nechci se do toho plést, ale zrovna vyhlašovali Kerekeše...
(skutečně Patrik kvůli našemu rozhovoru propásl začátek vyhlášení, ale rychle oblékl dres a v rámci možností spěchal do místa vyhlašování a za bouřlivého aplausu si převzal cenu pro nejlepšího vytrvalce).

Hanka Ebertová (KPO)

Hanko a jak se jelo tobě?
Běž do háje. Já bych musela bejt sprostá. Dej si tam Bartíka. Patrik je zajímavější, já jsem tam furt…

Však ho tam dáme, ale ty jsi tam ještě letos nebyla a vyhrálas toho spoustu…
Je to utrpení to číst pro ty lidi…

Jenom mi řekni…
Vždyť to víš moc dobře…

Co byly stěžejní momenty, když pominu tu šílenost v noci?
A on (Bartík) to tam popsal?

Tak…
Jemu to bylo jedno. Nééé, mě se do toho moc nechce, nemůžeš to nechat na jindy?

(smích) Tys v tom dešti vypadala překvapivě v pohodě…
To byla sranda. Až na tu bouřku bylo počasí skvělý. Potom až do odpoledne bylo zamračeno. Ne fakt, necháme to na jindy…

    Pro úplnost uveďme výkony všech borců, kteří se 24-hodinovky zúčastnili:

^*Hanka však ihned upozorňovala, že pravděpodobně ujela o jeden okruh méně - jak podle computeru, tak podle mezičasů na sporttesteru i podle záznamů doprovodu, nicméně oficiální výsledek je výše uvedený