(24.3.2001)
1.
jarní se jela a byla velmi příjemná
(24.3.2001)
Vyjížďka, kterou jsme si nazvali 1. jarní - povodím tří řek, plná kopců, nádherných vyhlídek a vůně jarních řek se vydařila a přispělo k tomu právě počasí, které zatím cyklisty spíše zrazuje.
Sešli jsme se v pěti: Michal Malášek, Radek Procházka, Dušan Příbrský, Jirka Sladký a já - Zbyněk Křesťan. Silnice byly mokré a vyhlídky nejisté. Brzdy vlaků na Radotínském nádraží skřípěly a my jsme pomalu rozvíjeli naše plány, jak překonat těch sedm kopců v povodí řek Sázavy, Vltavy a Berounky. Znáte to - trocha té cyklistické hantýrky, kolik kdo najel, co má kdo nového na kole po zimě, jestli jezdí ještě na zimáku a tak. Najetých kilometrů nebylo zrovna moc až na čestné výjimky, nicméně ve třičtvrtě na deset jsme na to sedli a jelo se.
Podmínky byly dohodnuté dopředu, každý jede podle svých sil. Ještě se k nám připojil Ondřej Čarňanský, takže nakonec šest odvážlivců překročilo po mostě zvaném "Silver Gate" rozvodněnou řeku Berounku a zamířilo přes zbraslavské Baně k mostu přes Vltavu.
Zde musím udělat malou vsuvku. Tento článek je přeci jen poněkud romantičtěji laděn, protože mě na cyklistice baví nejen ty kilometry, rychlost, průměr, maximum a tep srdeční, ale právě krajina. Doslova fascinující pro mě byly oba poslední silniční Králové Šumavy, kdy nad důvěrně známým horizontem laskavých šumavských kopců vychází slunce, nebo Jizerskohorská padesátka 2000, kdy totéž bylo k vidění v horách Jizerských. Pravda, přátelé pak nade mnou kroutili hlavou - ze dvou důvodů: 1) ty máš čas se při té dřině kochat? 2) nad mým celkovým časem, který zpravidla nebývá oslnivý. Ale to jsem odbočil.
Jak jsem již uvedl, kopců bylo sedm: od Vltavy na Točnou, ze vsi Psáře až nad Sulice na starou Benešovskou, z Týnce nad Sázavou do Netvořic, z Kamenného přívozu do Krňan, od Živohošťského mostu přes Slapské jezero na Vltavě, z Nového Knína do Nové Vsi pod Pleší a nakonec z Mníšku pod Brdy nad Řevnice. Každý z nás si našel to své trápení, vyladil si svůj cyklistický masochismus a jel.
Jirka a já jsme byli čerstvě po lékařské prohlídce, kde jsme oba obdrželi vysvědčení, že naše srdce ještě nějakou tu cyklistiku snesou. Nicméně naměřená výkonnost byla přeci jen rozdílná. Mimochodem, tuto lékařskou prohlídku vřele doporučuji, protože člověk se doví co v něm je a jízdu si víc užije. Kontakt na fakultu tělovýchovného lékařství UK lze získat na kpo@kpo.cz.
Sláva nazdar výletu, nezmokli jsme už jsme tu. Vážně na nás nespadla ani kapka. Byla to těžká romantika kýčovitého jara v Českém Středohoří a údolích českých řek. 115 km, 1900 m převýšení, náročná trať, příjemné počasí a pro někoho první letošní stovka v kuse. Pohoda. Takže s chutí do sedel.