Dušan Příbrský: Zbraslavská Osma
z mého pohledu
(9.9.2001)
Favorité zůstali favority, ale většina z nich se seznámila se zemí. Padali skoro všichni. Tentokrát mělo velký vliv na úspěch správné obutí.
V rozhovorech před startem jsem hodnotil pneumatiky na kole Libora RUCHAŘE jako polosilniční a pro dnešní podmínky málo vhodné.
V mojí kategorii bylo tentokrát vše jinak. Zbyněk KŘESŤAN vzdal kvůli rodině a dešti už před startem. Lucie VELECHOVSKÁ byla zničena z jiných závodů a kroužila (nebo Osmila) daleko za mnou. Po prvním kole jsem se tak ocitl ve zvláštní mezeře startovního pole asi v polovině pořadí.
Už v prvním kole naznačil druhý sjezd do rokle dlouhým smykem, že styl jízdy musí být za těchto podmínek jiný. Moje nefalšované off-road pneu se však po uvolnění brzdy zadního kola zase chytly a zastavily smyk. Pochopil jsem však, že většinu brzdné síly musím přenést na přední kolo a trochu ubrat na rychlosti.
To pochopili i ostatní a já se začal rychle přibližovat k Liborovi, který mě při sjezdech začal částečně brzdit. V pátém kole jsem jej konečné dostal, když mi férově uhnul pří jednom svém nepovedeném výjezdu. Poměrně rychle jsem se mu vzdálil. Jeho hladší pneumatiky si vybíraly svou daň. Obutí bylo určující. To jsem poznal při vybíhání z rokle, kde moje silniční boty moc nezabíraly.
V posledním kole jsem z posledních sil předjel ještě Honzu KOHOUTA, který jel na přesné kopii Liborových pneumatik. Bohužel při posledním stoupání z rokle mě zase předběhl a na cílové rovince již byly naše síly vyrovnané a mě zbyla na kontě ztráta 5 vteřin.
Prostě obutí bylo určující a umožnilo mi tentokrát bojovat s novou kategorií soupeřů.