Jan Fiala - Šílený cyklista 2001
(30.6. - 1.7.2001)

    Tenhle víkend jsem chtěl prožít v klidu a pohodě, to mi ale není souzeno. Ve 20h jsem se rozloučil s kamarády, odjíždějícími na zájezd do Bernských Alp, který jsem absolvoval už loni.

    Když mi bylo 18let, splašil jsem se, sednul na kolo a dojel z Prahy do Bratislavy za kamarádem. Jen tak, 400km od domu k domu. Za 4 dny zpátky. Dokázal bych to ještě? Tahle otázka mě ležela v hlavě už nějaký ten čas. Teď je ta chvíle!

    Navíc jsem se dozvěděl, že v sobotu ráno začíná akce, organizovaná klubem KPO, 24hodinový ultramaratón Šílený cyklista 2001, kde budou i zástupci z Guiness Book of Records. Jaká náhoda! Navíc je to v Praze, na silnici mezi Radotínem a Chuchlí, při normálním silničním provozu. Termín přihlášek je sice dávno pryč, ale snad budu mít kliku. Přijel jsem autem na start v 6:30 a dostal jsem startovní číslo 13. Ještě zbylo dost času jet nakoupit banány, baterie do světla a další potřebnosti k závodu.

    Sjížděli se i ostatní cyklisti. Skoro samí borci, speciální silniční kola, klipsny, uhlíková vlákna, doprovodná vozidla, zázemí. Vedle mě zaparkovali Slováci, byli velice milí a celý závod mě fandili a duševně dost pomohli. Jeden Němec měl firemní auto, postavil si depo, měl snad i maséra. Co tady proboha dělám já, turista s trekingovým kolem, bez doprovodu?! Byl tam ale i recesista na předválečném kole, tak co.

    Závod začal v 10h. Vyjelo 38 závodníků a jedna štafeta. Němec v aerodynamické přilbě šel dopředu. Hnali jsme to místy až 45km/h. Takhle se uštvu! Za první hodinu jsem ujel 33km, po druhé hodině jsem měl už 65km. První 100km padla za 3:05h. Občas jsem přibrzdil u svého auta, vyndal banán a jel dál. Jedl jsem za jízdy. Recesista odpadl. Asi jsem taky vypadal jako recesista, protože mi všichni tleskali, že jedu pořád. Tlačilo mě sedlo.

    Bylo dusno a vedro, 30°C. Závodní pole řídlo. Konečně je tu večer. A přišla první bouřka. Tma, blesky občas osvětlily cestu. Blýskalo se ze všech stran. V 22h, v půlce časového limitu, jsem měl sice najeto 326km, ale jel jsem podstatě pomaleji, než ve dne. Silnice ani neoschla, přišla druhá bouřka a pak trvalý déšť. Spousta závodníků už jízdu přerušila. Noc byla nekonečná. Někdy kolem půl jedné jsem překonal hranici 400km. Po čtvrté hodině ráno začalo pomalu svítat a kolem páté přestalo pršet. Zhruba 6hodin v dešti. Už jsem nevěděl, jak si sednout. Tvrdé sedlo mě příšerně trápilo. Všechny styčné plochy (prdel) jsem měl bolavé. Cítil jsem každou i nejmenší nerovnost silnice.

    Přestože odpočítávači ujetých kol upozorňovali, že nebudou během závodu komunikovat, volali na mě nadšeně "máš 500!". Únava se začala projevovat mezi sedmou a devátou ráno. Chtělo se mi spát i za jízdy na kole, dost nepříjemné. Aerodynamický Němec skončil po ujetí 500km. Poslední hodina jízdy byla už vychutnávací. V klidu jsem dojel do cíle.

    Skončil jsem na 7. místě s ujetými 572km za 24h bez pauzy, převýšení cca 1000m. Teď už vím, že 600km není problém, teď už vím, že mám blbé sedlo a vůbec by bylo lepší mít na takovou akci silniční kolo s galuskami a ne treka s terénním vzorkem, stojánkem a nosičem. Vítěz ujel 789km! Ale na "stupních" stáli všichni, kdo měli přes 500km.

Jan Fiala (další Honzovy články najdete na webu Filabel)

Sponzoři akce Šílený cyklista: