Ondřej Čarňanský: triatlon je (občas) dřina
(16.6.2001)

    Tak ten Benešov byl opravdu triatlon (poloviční klasika neboli 1/2 Ironman, tzn. 1,9 km plavání, 90 km kolo a 21 km běh). Tenhle závod mě přišel docela draho - počítám tak zhruba něco mezi 1200-1500 Kč. Startovný bylo 700 Kč (na místě) + investoval jsem docela dost do různejch tyčinek, gelů a pití od Power Baru.

    Na to, jak bylo celej tejden hnusný počasí, tak tu sobotu, to nebylo tak zlý. Voda měla si něco málo přes 20 stupňů, což bylo teda podstatně lepší, než těch 14 ve Vltavě (o tejden dřív). Na startu bylo něco okolo 100 závodníků (čekal jsem mnohem míň). Před startem jsem si konečně začal uvědomovat, do čeho jdu a nebyl jsem z toho moc nadšenej.

    Start byl opravdu mela a až po první bójku (asi 100 m) mě pořád někdo uštědřoval kopance. Za první bójkou se to konečně začalo trhat, to už jsem si říkal, že je to zase v pr.... a připravoval jsem se na to, jak půjdu z vody mezi posledníma. Rozhodl jsem se, že poplavu první okruh volně a druhej naperu. Po prvním okruhu se vybíhalo z vody a každej musel nahlásit svoje číslo, což mi ubralo víc sil, než samotný plavání. V druhým okruhu se mi začaly pozvolna mlžit brejle, takže jsem se ke konci orientoval pouze podle věže Konopiště. Když jsem běžel k depu a snažil jsem se dostat z neoprénu, tak jsem slyšel, jak pořadatel hlásí, že z vody vylejzá Piloušek (jeden z horkejch favoritů) - tak to mi zvedlo trochu náladu. To jsem ještě netušil, že jsem doplaval asi na 23. místě (na mě až moc dobře). Čas plavání 28:32.

    Na kole jsem to rozjel bezhlavě, jako kdyby se jela tak dvacka. Hned na prvním kilometru jsem vzal dva konkurenty (s těma jsem se potom mlátil celou cyklistickou trať). Kolo se mi jelo celkem dobře. Někde u Neveklova jsem se snažil najíst, ale tyčinka mi spadla na a zem, takže to moc nepotěšilo. Pak na mě přišla krize (50-65km). Nakonec jsem se propracoval asi na 18. místo (mohlo bejt tak 15., ale nechtěl jsem tahat skupinku flákačů). Byl sice zakázanej hák, ale dost lidí si z toho nic nedělalo. Tak jsem jel s malým odstupem za touhle skupinou „flákačů“ a průměr značně klesl, ale na druhou stranu to bylo možná dobrý pro běh. Čas kola 2:43.

    Z depa jsem vyběhl celkem v pohodě, nohy mě nebolely a asi po kilometru jsem se zavěsil za nějakýho borce ze Slovenska. Vydržel jsem za nim tak po 5. kilometr. Pak se dostavila krize. Nebolely mě nohy, ani jsem nedostal křeče, jak by jeden čekal, ale začala se mi motat hlava a měl jsem strach, že to se mnou někde švihne (měl jsem strach, aby to se mnou nedopadlo, jako když jsme tuhle jeli na tu 100km vyjížďku a já to nakop do toho kopce na Točnou a omdlel jsem). Tak mi bylo blbě až po zhruba 15. km, kde jsem se dostal k jedný z tří občerstvovacích stanic, u který jsem zastavil a začal „žrát“. Dal jsem si pár müsli tyčinek, nějakej ten banán, jabko a pomeranč, pak jsem to zapil jonťákem a kolou. Mezi tím mě předběhlo asi 12 lidí. Když jsem se rozběh, tak jsem čekal, že mi bude strašně blbě a že to půjde všechno ven. Ale nestalo se a naopak se mi běželo úplně super a začal jsem stahovat. Nakonec jsem doběhl na 30. místě. Pech je ten, že ještě na 10 km v běhu mi hlásil nějakej kluk na kole, že jsem 20. A běh za 1:25. Celkově za 4h 37min.

    Takže jsem byl dost spokojenej. Jel jsem totiž s cílem to dát tak za 5h. Dokonce jsem byl 3. v juniorech, takže jsem šel poprvé v životě na bednu v závodě českýho poháru.

Ondřej Čarňanský (CS Stodůlky)