Jirka Haspeklo - 2. ročník poháru Časovek do kopce z pohledu absolutního vítěze
(3.12.2000)

První prosincovou neděli jsme se s klubovým diktafonem vypravili za Jirkou Haspeklem (Scott DH) - absolutním vítězem 2. ročníku poháru Časovek do kopce vítězem - abychom se ještě vrátili k letošnímu poháru Časovek do kopce a vyzvěděli něco o jeho zimní přípravě a plánech pro příští sezónu. Za KPO otázky kladl (a páčil odpovědi z málomluvného Jirky) Michal Malášek.

jedna, dva, tři… jo funguje.

Takže první byla cementárna. Tam ses zúčastnil závodů poprvé?
Tam jsem byl prvně. Jsem se to dozvěděl úplně náhodou od známýho.

Byl si sedmý! Jak to hodnotíš?
(smích) No to bylo nejhorší. To jsem ještě nevěděl jaká je to bolest – překonat to.

Počkej, jezdil si vůbec předtím?
No to právě, nejezdil jsem závody, půl roku předtím jsem vlastně začal na kole, takže to byl první závod, když to tak vezmu.

Jak se ti líbí ta cementárna?
No to je vlastně jedna z nejlepších. Tam mě hodně vyhovuje, že je to docela krpál a spíš stoupavější.

Takže spíš kratší a prudší… Znáš, nebo teda znal jsi tenkrát někoho z těch lidí, co byli před tebou?
Ne ne, akorát ty kluky z klubu, ale ty tuhle časovku nejeli.

Dobrý, tak co druhá – na Vonoklasy. Jak jsi dopadl? Třetí. Ve druhým závodě a už na bedně.
To jsem byl asi nejvíc šťastnej.

Tam to bylo úplně něco jinýho. Mírnej začátek…
Ten začátek byl nejhorší, ale potom ten kopec, to už mi vyhovovalo. To už bylo dobrý.

Třetí? Jo tak to byla ta slavná Kopanina. Já jsem o to do celkovýho hodnocení napsal takovou poznámku o Vejvodovy, byla to pravda? (viz celkové hodnocení poháru časovek)
Je, já bych fakt byl radši klidně desátej, kdyby byl ale za mnou (smích).

(smích) tak jsem to trefil, tak to jsem rád. No ale byl jsi první a s docela slušným náskokem a byl to každopádně skvělý výkon. Vejvoda tam nebyl, ale vyhrál si zaslouženě. A co říkáš na tuhle trasu?
No tahle mi sedla úplně nejlíp.

No vona je taková členitá. Mně se taky hodně líbí jak se to tam mění. Po začátku je to tam i trochu z kopce. Dobře. No a to už jsi zhruba tušil, kdo je soupeř a tak.
To jo (smích).

Vrané.
Tam už to bylo lepší, tam jeli i kámoši a už jsem neměl z toho takovej strach. Tam jsem byl, jestli si dobře pamatuju, třetí.

Jo, za Vejvodou (smích).
(smích) tam už jsem ho začínal nenávidět (smích).

No von tě taky zaregistroval. Věděl, že když jednou vynechá, tak to bude průser, že už tě nedostane. Pamatuju si, jak vždycky chtěl vědět, kterej to je ten Haspeklo, kterej to je, no a ani já jsem pořádně nevěděl. Těch lidí se tam motá taková spousta…
Já jsem se taky zajímal kdo to vlastně je.

Tahleta trať zase naopak je skoro celá ve stejným sklonu a teprve až konec trochu zmírní.
Tam jsem právě nejvíc trénoval a nakonec jsem byl třetí.

Takže jezdíš trénovat na ty kopce, teda jezdil si.
Vždycky tak tejden před tím tam už jezdím.

Měříš si nějaký výkony?
Ne tak to ne, jenom tak to jezdím.

Nemáš třeba nějaký mezičasy a tak?
Ne to ne.

Někteří lidi to dělají, dělají si značky na asfalt a na kole maj rozpis a vidí hned, jestli se zlepšujou.
Ne, ne vždycky jenom jezdim.

Točná – mírná, krátká.
Tam to moc nevyšlo, tam těsně předtím, nebo hned potom pršelo, tam se mi vůbec nechtělo jet.

S Vejvodou jsi tam měl nejmenší rozdíl.
Jo, no to už fakt…

V té době už jsi jezdil i další závody?
No vlastně po tý první časovce jsem už začal jezdit na závody.

Jak jsi byl na tom v celkovým bodování?
To už jsem začínal tušit…

Roblín, nejdelší závod.
Tak to vůbec, ty dlouhý nějak…

Tak dlouhý, na cyklistiku jsou to všechno supr krátký závody, ale vůči těm ostatním to jo. Jak si tam dopadl? Šestej za Vejvodou (smích).
(smích) myslel jsem, že aspoň tady ho předjedu.

Ne, tak von jezdí dobře, o něm se ví, že kopce umí.
Je starší než já.

Asi o dvacet let. No ale on taky jezdí na kole vlastně pár let. To nechápu.

No a druhá cementárna?
To už byl podzim a to už není ono.

Stejně 6:00, pátý místo, to není špatný. A poslední závod?
To jsem věděl, že když nedopadnu nějak hodně špatně, tak to bude dobrý, no.

Byl jsi třetí, takže si taky pěkně makal. Dobře. Tak necháme časovky, co plánuješ na příští sezónu?
No určitě se zúčastním časovek. Dost mě to povzbudilo. No a UAC.

Co nějaký nabídky od týmů? Docela se o tobě mluvilo, kdo je to, za koho jezdí?
(tajemný úsměv).

Nebyl to špatnej vstup do cyklistiky (smích), i když ty časovky nejsou až tak směrodatný. Třeba UAC, tam je to úplně o něčem jiným, tam se to ukáže. Tam jsou dlouhý tratě. Tam si užiješ jinak. No a co kolo. Na čem vlastně jezdíš?
Na tom Authorovi 4009. Plánuju, že tak ještě příští rok na tom budu jezdit a pak už by to chtělo…

Co tam máš, to je nějaká 105ka?
Ne to je to nejjednodušší, co je – na RSX.

Ty jo, to vydrží, když za to takhle bereš?
No, já jsem lehkej, 62 kilo.

To se to jezdí. Prozradíš na závěr něco o tvé zimní přípravě, nějaký speciální tip?
Posilovna, běh a trenažér doma. Taky nějaký soustředění na běžkách a tak.

Jo jo, tak se to dělá. Je to hrozný, člověk si neodpočine ani v zimě (smích).