Hana Ebertová - 2. ročník poháru Časovek do kopce z pohledu
celkového vítěze kategorie Ženy
(6.12.2000)
V dalším z rozhovorů s celkovými vítězi letošních časovek do kopce podrobuje pohár nelítostné kritice Hanka Ebertová (KPO), která všech sedm svých letošních účastí proměnila ve vítězství. Za KPO otázky kladl Michal Malášek.
Tak, já bych měl představu, že bys krátce ke každý
trati něco řekla, co si o ní myslíš, jak se ti třeba nějaká část z
toho třeba jede, protože na všech jsi vyhrála. že jo. Takže třeba k tý
cementárně. Líbí? Nelíbí? No tobě se vlastně nelíbí žádná, jsou moc
krátký (smích).
Ne, ne, cementárna se mi nelíbí protože je tam provoz. Jinak je dobrá.
Není to prudký…
Ta je nejprudší (smích).
Tam je kousek prudkej a jinak není. Ale líbí se mi, že jsem tam porazila
Jirku Sladkýho (smích).
To jsi ho tenkrát ještě neznala.
Jsem ho neznala.
Celkově desátý místo, to je slušný.
Protože tam bylo málo lidí. Málo "dobrejch", ti začali chodit
pozdějc.
Skoro šedesát lidí.
No šedesát lidí, ale z toho je tak těch deset dobrejch.
Cože, kolikátej jsem byl? Jo já jsem vlastně ten první
nejel. Tak jo, na první bylo deset dobrejch (smích). Dobře. Druhý závod -
Vonoklasy. Tam je úplně mírnej začátek a teprve pak se to začíná zvedat.
No půlka je do kopce, zbytek je po rovině a … a z kopce (smích).
To jsi byla celkově sedmnáctá, když to teda nebudem
posuzovat v rámci tvý kategorie, takže zhoršení?
Tak to záleží na tom kdo tam přijede, protože všichni ti kluci kteří
trochu jezděj musej do kopce jet rychlej než já. Bylo by smutný kdyby
nebyli.
Vzpomeneš si na ty jednotlivý závody, nebo…
No tak já všechny ty časovky jezdím nerada, pro mě je to jenom trénink,
já do kopce jezdím nerada, nerada závodím do kopce a zvlášť když pak není
sjezd, nebo prostě…To jsou závody bez taktiky.
No ale přeci když ten kopce trochu znáš a víš že začátek
je rovina, nebo mírně do kopce a teprve pak se to zvedne, tak tam se dá taky
trochu přemýšlet, nebo jedeš pořád nadoraz tak jako tak?
Všechny jsem si jela dopředu, ale závod je úplně něco jinýho, aspoň
u mě, teda. nedokážu si představit, že bych tam trénovala tejden předem,
že prvních 500 metrů pojedu takhle, druhejch takhle, tak to určitě ne.
Vždycky je rozhodně lepší mít to projetý, když víš
jak to tam zhruba jde.
Mít to projetý ve smyslu, že první půlku jedu na velkej a druhou na
malej, ale jinak jako pak jak to zrovna… No jo, projedu si to, to bych lhala,
že ne, každej jsem měla projetej, ale i závod, to není jenom tyhle časovky,
všechno si projedu, když mám čas a stihnu to.
Dobře jdeme dál. Zadní Kopanina, jo vlastně tam jsi
nebyla, tak jdeme ještě dál, čtvrtý ve Vraným do Zvole.
Tak to bylo specifický, protože dvě hodiny před tím jsme jeli závod,
docela takovej těžkej. No je to tak krátký, že se to dá vydržet, ale
samozřejmě se to podepíše, asi na tom čase.
Něco k týhle trati? Tady je ten profil spíše obráceně.
Nejdřív do kopce a ta rovina je až na konec.
Mě to je jedno. Mě u těhle krátkejch závodů je to úplně jedno. Z
principu mám teda ráda pozvolnější, ale tady ty prudký úseky jsou tak krátký,
že je to úplně jedno.
(smích) jo. Časovka na Točnou? Krátká, mírná?
Tady to je ideální, ideální pro mě. Jednak ji mám projetou, nechci přehánět,
ale tak stokrát jsem tam určitě jela, protože tam tudy vyjíždím, když trénuju,
nicméně jsem to jela poprvý na velkej, no. Jinak tam jezdím na malej při tréninku.
Jakej čas? No 12tý místo, 5:35,53.
To byla jediná časovka, kdy jsem přijela odpočatá. Ta by měla bejt slušná
(smích). Předtím jsem netrénovala, ani nejela. No to odpovídá, to je slušný.
Šestá časovka, Roblín - nejdelší závod.
Tak ta byla hrozná, protože jsme den předtím jeli Krále Šumavy. Tak na
tu si živě vzpomínám (smích). Ta byla hrozná. To byla pro mě časovka o přežití.
Strašná.
Do jaký míry je, nebo není pomoc, když na trati někoho
dojíždíš?
Motivace to je, ale z principu by člověk měl umět jet nadoraz, ale samozřejmě
je to motivace, když někoho dojíždíš, no ale zase na těhle časovkách je
půlka lidí… no bez urážení jsou to turisti, takže když třeba dojíždím
nějakou holku na horským kole, tak to není taková motivace, no.
Ale pořád to asi pomůže, když člověk před sebou někoho
vidí.
Jenže já mám před sebou nějaký kluky a obvykle nikoho nedojedu a… a
obráceně. Myslím, že mě snad nikdo letos nedojel.
Druhá cementárna?
Tam byla zima. Na tu si vzpomínám, byla zima. Výsledky určitě mizerný.
No. Asi nejhorší výsledek, s přehledem…
Ale rekord tratě.
No rekord trati, to je takový…
To není špatný!
Mohlo by to bejt lepší, ale… mě se tahle trať nelíbí. Myslím, že
je tu okolo plno jinejch kopců, kde nebude provoz a jsou i spravedlivější.
Ono letos to bylo zase o dost horší než loni. Ani jsme
nečekali, že tam bude takovej provoz.
Jako pokud mě předjížděj, mám pocit, že to byly tři náklaďáky za
těch sedm minut, nebo kolik to jedu, tak jako to nic…samozřejmě to neovlivní
ten výsledek, ale dobrej pocit to není. Já ji nemám ráda, z principu.
No a poslední závod, Kopanina? Druhá, pro tebe první?
Má to vadu, že je půlka po rovině a z kopce, což by asi časovka do
kopce neměla mít. Není to vono. Tam je jenom kousek prudkej a ten nějak
vyrve každej. Těch 600 metrů, nebo kolik je tam prudkej, kilák no, to ani
není. Není to tak spravedlivý. Čím delší je ten kopec, tím víc se ukáže
co v kom je.
Ta trasa je pro všechny stejná.
Čím je člověk trénovanější, tak ten kopec, když je to opravdu
kopec, tak si neodpočine. Tak je to snazší pro ty, kteří nemaj natrénováno,
že si odpočinou.
To si odpočinou, ale na času se to stejně projeví.
No daleko míň, než když vytuhnou na dvou kilometrech a maj ještě dva
kilometry jet do kopce. Tam nachytaj několik minut, kdežto tady dvacet vteřin,
maximálně, v tom kopci víc ur…dvacet, třicet vteřin.
Ten kopec zase není tak úplně krátkej aby to někdo,
kdo nemá naježděno, vyjel nějak rychle a pak už se na tý rovině stejně
nerozjede, bude rád, že vyjel ten kopec…
Dobře, ale kdyby měl jet tři kiláky do takovýhleho kopce, tak nachytá
několik minut, když na to nemá. Tak kilák, dejme tomu, pojede rychle a další
dva tam pojede zoufale. Takže já se přimlouvám na kopce stálý.
No, tak nejsme v Alpách.
Ale stejně je tu plno kopců, který jsou furt do kopce a né z kopce jako
tady (smích).
Tady jde o to, že je tam ta možnost to natáhnout někam
relativně bezpečně, prodloužit to třeba i o tu rovinu.
Prostě bych vyřadila ty časovky, který se jedou z kopce. Takový jsou
tam asi tři a dala tam opravdu jenom do kopce. Těch kopců je tu plno. Záhořany,
tam hned vedle je druhej a všechno je to tak do nějakejch deseti kilometrů a
to všichni myslím v pohodě dojedou na kole, nehledě na to, že tam půlka
lidí jezdí autem. Myslím, že je to pro všechny v dosahu na kole a jsou lepší.
Ty Záhořany, to je zrovna takovej masnej kopec to…
Mě to vůbec nic neřiká, kde to je?
Na Jílový. Okrouhlo, Záhořany, pak je tam …
Jo to je jakoby z druhý strany Vltavy, ne od Berounky.
No, nahoře na tom kopci se uhne doleva na Jílový a doprava na Petrov a
jede se do Davle a to by byl velice spravedlivej kopec, určitě je nejtěžší,
když pominu teda Řevnickej (smích), kterej se ale jezdí v jinejch závodech,
takže asi je zbytečný ho jet dvakrát za rok. No prostě bych jezdila některý
jiný.
Od toho taky děláme tu anketu, aby nám ty názory přišly
a můžeme to zvážit.
Akorát to má tu vadu, že si lidi nemůžou kontrolovat časy, to je
docela zásadní problém, který by ty lidi určitě neuvítali.
Jak kontrolovat?
Jak se zlepšili.
Jo jako srovnání, tak to je jasný. No ale letos taky
byly některý tratě prvně, takže to je…
Ale myslím, že by to prospělo. Z Libeře je krásnej kopec na Jílový.
Sice to není tak dlouhý, ale je to vopravdu furt kopec - 2,5 kiláku do kopce.
To je spravedlivý. Časovka do kopce má bejt do kopce (smích).
(smích) Dobře.
Sice to říkám já a zrovna to ode mě to moc nesedí, po tom co jsem říkala.
Tak a zimní příprava, máš nějaký osvědčený
postupy?
Trénuju, jezdím na kole, chodím do posilovny, chodím běhat a na trenažéru
doma. Každý den se snažim tomu dát dvě tři hodiny. Něco z toho.
A plány na příští rok? Prozradíš něco?
Pro mě jsou prioritní ty dlouhý. I když vím, že to někteří lidi
teda (smích) neradi uslyšej, jestli to budou číst (smích). No ne, měla
bych jezdit nějaký závody po Evropě, ale pro mě je prioritní ta republika
a Šílenej cyklista.
To rádi slyšíme (smích).
(smích) Ale jsou lidi, kteří to rádi neuslyšej. Doufejme, že to nebudou číst.
Tak jo, díky moc za rozhovor.