KPO: Pražská stovka 2014

    Začátek září, asi bych měl začít s pravidelným pohybem, aby letošní test fyzičky nedopadl karambolem. Trénink mě nebaví, třeba to zlepší registrace....jsem přihlášenej, ale nadšení brzo opadá. Naštěstí se držgrešle radši potejrá než nechá propadnout 4 kila. Slibuju si, že už to víckrát neudělám. Nakonec mám před startem odtrénováno podobně jako loni, jen mě znervózňují noční náběhy na křeče.

    Startuje se hned po příjezdu vlaku, plašim jako obvykle, samozřejmě s rozumem - svižně pod hranicí funění. Plán je držet tempo až ke kontrole na Cholín a pak si odpočinout v kopcích. Jde to dobře až k prvnímu traverzu, plácnu sebou na prvním možném kořenu a už mě berou křeče do lýtek. Dá se to rozchodit, ale ve svahu běžím jak připosranej a nabírám ztrátu. Nehrotím to a na kontrolu přibíhám s lehkým zpožděním. Dozvídáme se, že úsek přes Kolo zrušili lesáci a tak se na naučnou stezku dostáváme po asfaltu. Naučná stezka mi nechutná. Opět styl připosránek, hlavně v sebězích, ve výbězích z počátku dotahuju, ale cena je moc vysoká a je jasné že letos forma není a bude to bolet. Na turistickou základnu dobíhám s odstupem třetí, ignoruju značení a běžím až na konec žluté značky, kde marně hledám kontrolu. Kazím to tím ještě jednomu klukovi, který se ke mně přidal. Tenhle výlet nás stál kontakt s první dvojicí a ještě nás předběhla celá skupina pronásledovatelů.

    Na kopci před tajnou kontrolou dobíhám Vaška Krále, se kterým pak pokračuju až k hradu Kozí hřbet. Podél potoka mi Vašek dává zakusit Hrdlákovo moudro „cyklistika je o tom
někomu to znechutit“ (lze aplikovat na libovolnou soutěžní disciplínu). Když se z toho sajrajtu u Psaných skal vypotácim, Vaška už ani nevidim a jsem rozhodnutej na Živohošti zabalit.

    Do hospody běžim asi jen proto, abych tam byl dřív než pěšky. Sedim, konzumuju, píšu domu záchranářům, aby si mě ráno vyzvedli. Žádná velká úleva se nedostavuje. Za necelou hodinu se mi to rozleží, píšu domu ať vypnou majáky, že pokračuju. Přeci jen poslední účast bude lepší s cílovým časem.

    Na následujícím úseku se cítím dobře, předbíhám asi 10 lidí, to si člověk hnedle spraví chuť. Připadám si jak Katuš, která podá výkon, jen když se někdo kouká. Těším se na každou další hospodu, není potřeba honit vteřiny, tak si v klidu užívám občerstvení. V Třebenicích jsem ještě ve slušnym stavu, o tom ehmm úseku za Třeblovem se snad ani nebudu rozepisovat - 3x fuj. Při seběhu do Štěchovic to už není žádný zázrak, rozmočený nohy se hlásí o slovo. Vysypávám domnělé kamení z boty - prima rozpadla se mi ponožka, náhradní nemám, tak otrhávám nepotřebné části a pokračuju.

Na asfaltové rovince ve Štěchovicích dobíhám dvojici, co si v klídku vyklusává 50tku. Jedna maminka na mě ukazuje a poučuje děti, že je vidět, že si někteří líp rozložili síly a jsou teď rychlejší. Taková provokace a ještě to učí malý děti. Od Pikovic je to přes bolest, ale už jenom 30km a pár brdků, tady zabalit by byla škoda. V půlce Károvského údolí vidím hodně světel na jednom místě. Raduju se, že to je super nápad umístit sem tajnou kontrolu. Dám si kolu a bude fajn. Když jsem na 50 metrů dává se tajná kontrola do pohybu a mizí – jenom blbej vtípek padesátkařů, co čekají na svého poloinvalidního kolegu. Netrvá to ani kilometr a kulhavce dostihnu, ostatní jsou bůhví kde. Na Šancích mám dost, v horní mírné části se ploužím, jako by to byla stěna. Naštěstí se mi na následující rovině daří nasadit roboběh a v pohodě projedu šipkový peklo až do školy.

    Celkově mi letošní trať přišla náročnější než předchozí rok, hlavně díky úsekům, kde jsem neuměl běžet, což mi dost lezlo na nervy. Počasí nakonec nebylo až tak hrozný, jak slibovala předpověď. Bahno bylo, ale úseků kde by vyzouvalo boty minimum, takže hlavní nepříjemnost bylo mokro v botách. Značení trati, občerstvovačky a vůbec organizace na jedničku. Výsledek není žádná sláva, ale furt lepší než dumat, jestli jsem z Živohošti přeci jenom neměl pokračovat.

Statistika:
- délka: 130,9 km
- převýšení: 4 400 metrů
- čas: 19 hodin 20 minut
- umístění: 20. místo mezi 183 dokončivšími

Výsledky a další informace o letošní Pražské stovce najdete na jejím webu.

Lukáš  Masák, KPO