Tak se výlet opět vydařil i přes nepřízeň počasí. Zavírák splnil své poslání. Dokázal, ze teď už se pro zábavu nejezdí. Ráno to začalo poměrně příjemně. Vyschlá zem dokázala vsáknou nepatrnou vlhkost, která se v minulých dnech objevila. Terén tvrdý bezprašný. Paráda až do Davle.

    Během oběda však začalo pršet. Čekání na konec deště proběhlo v restauraci velice příjemně, avšak bylo spíše kontraproduktivní. Pršet nepřestalo a dojezd v pozdním odpoledni potmě byl méně příjemný.

    Po odjezdu z oběda jsme zjistili, že déšť na zmrzlé zemi namrzl. Vytvořila se ledová plocha překrytá vrstvou vody. Kdo vedl kolo měl šanci, že nespadne z takové výšky. Ti odvážnější si při pádu z kola nabírali vodu i do přilby. Slavné brody Záhořanského potoka byly sice průjezdné, avšak lemované ledem. Větší zábavou bylo sledovat kolegy při průjezdu, než překonávat brod sám.

    Druhá polovina dne byla náročná. Také jsme ji zkrátili vynecháním části trasy v údolí Komořanského potoka. Ale nakonec se všichni tvářili nadšeně, že se akce opět vydařila. Jak jinak také. Vždyť nejkrásnější pohled na svět je z cyklistického sedla.

    Dušan PŘÍBRSKÝ