KPO - UAC: Klikovy vrchy

UAC: Klikovy vrchy 2002
aneb jak to bylo na závěr sezóny
(29.9.2002)

Posledním závodem letošní sezóny UAC byly - jako obvykle - Klikovy vrchy. Na standardně vynikajícím 2. místě v "jedničce" dojel náš Michal Koš, velmi solidní 14. místo obsadil Radek Procházka. Ve dvojce zajel pěkně Jirka Sladký (5. místo mezi příchozími, v přepočtu 21. místo v II. divizi) a nakonec zdárně dokončil i Miloš Munzar, který musel překonat silné křeče, jež ho nečekaně postihly ve stoupání ze Zbečna na Sýkořice.

A protože v cíli opět nechyběl klubový diktafon, vyzpovídali jsme naše nejlepší spolu s (již tradičním) Karlem Patákem (SKD), který zavzpomínal i na svého tatínka s babičkou...

Jirka Sladký (KPO): Tak chlapi, jak to bylo v jedničce? Málem jsme vás s 2. divizí, i když jsme startovali 5 minut po vás, dojeli?

Karel Paták (SKD): Že jo, já sem si taky myslel. Já se se neohlížel, ale čekal jsem, že přijedete, že se tam objevej takoví ti chrti, co půjdou přes nás...

No, vy jste nám pak odjeli, jak se rozbočuje dlouhá a krátká před Roztokama. Ale jinak jsme vás téměř sjeli.

My jsme jeli pomalu, až mne to štvalo, protože jsem se potřeboval někde rozdejchat, udělat si jeden krátkej úsek, kde bych jel na maximum.

... kdepak Koš, to je závodník. Já vám řeknu všem, proč je Michal tak dobrej v kopcích - protože k němu domů vede 300 metrová cesta, která má asi 20 stupňů stoupání

Jó, já ji znám, já už jsem tam jednou k Michalovi jel a málem jsem spadnul z kola...

Tam kdo vyjede, dostane infarkt - proto je Michal tak dobrej cyklista a tím pádem je to jasný :-)

Nó, srandička. Když jsme sem na start s Karlem jeli, tak jsme se domluvili, že zkusíme nastoupit v Týřovicích na ten kopec.

Zejména však musíme zdůraznit, že největší výkon dnešního dne podal Karel Paták, který přijel ve sjezdu z Velký Bukový k řece na 3. místě! To byla velká euforie pro Karla Patáka! Už chtěl slézt z kola a začít jásat, ale bohužel ostatní závodníci nečekali a pokračovali v jízdě☺ .

Tam si byl čtvrtej... Jsme byli domluvený s Michalem, že ujedeme v Týřovicích. A vono se nám to povedlo, mně se zdá, když se podívám takhle zpětně, že jsme měli malej náskok. Víš, jak tam byl ten malej sjezd dolů...

... ke Skryjům - tak za náma byla třeba 20 metrů díra, kde bylo takovejch 5 lidí po pěti metrech. A ty nás v tom sjezdu asi sjeli, protože na to mostě jsem ani nebyl druhej, ale třetí až - tam byl Kuba, znáš ho, ale spadnul mu řetěz. jestli sis toho všimnul, za tebou...

Nó... Já jsem se snažil to rozjet od toho mostu, jel jsem, Karel mi tam pomáhal, ale prostě voni tam byli. Hodně lidí, až pak se to rozdrobilo nahoru, kde je takovej jeden prudkej táhlej úsek. Tam jsme vjeli na ten prudkej úsek - kolik nás tam bylo? Pět, šest?

No. A vyjeli jsme tím lesem, kde už je to takový mírný a von tam někdo nechal díru Metličkovi a pak jsme ho nedojeli...

Ale vono to nebylo, že tam někdo nechal díru, von Metlička nastoupil trošku.

Ale von asi nastoupil a prostě už jsme ho pak nedojeli - měl mírnej náskok. Já jsem se tom tam ještě snažil tahat, ale už jsem nezmenšil ten náskok. No a pak jsme střídali a sjelo se do Zbečna, jely se Sýkořice a já jsem ani nenastoupil, jel sem takový tempo ze Sýkořic, jak je tam ten poslední brdek, tak tam sem jel na tu prémii a měl sem mírnej náskok.
Jsem si říkal - tak to zkusím, pojedu, tak jsem to jel jako časovku a tam na Lánech se otočim a za mnou byl Pavel Krob. Tak jsem na něj počkal a on mě dojel, tak sem si chvíli vorazil za nim. Pak on jel, střídal, prostě jel jak hovado, prostě to nešlo, já sem se za ním hrozně trápil. V tý Žilině sem mu musel říct, ať jede chvíli sám, protože sem málem skoro odpad.
Pak už jsem se zase zmátořil a už jsem s nim dojel. No a tady v cíli jsem s ním ani nespurtoval, protože to nemá cenu s ním spurtovat - on je špurtér dobrej.

Takovej táhlej kopec k Žehrovicům, znáš to tam? Taková álej, to si musel jet taky jako dvojka. Mně už tam bylo blbě a hlavně jsem málem dvakrát líznul někoho přede mnou, já jsem s bál, abych to neshodil, tak jsem prostě vodcouval.

No, už víš kde - už u hospody, mezi Sýkořicema a Zbečnem, jak je ta hospoda tam - víš co, já už jsem jel úplnej doraz a voni jeli tempo, a já jsem se tam motal jako nudle v bandě, dvakrát jsem si málem štrejchnul tak sem schválně odcouval. Byl jsem najezenej, všechno, a už jsem nemoh - já měl takovou taktiku, že neměl jsem co ztratit. Jsem v UACu celkově sedmej - zezádu díra, zepředu díra. Tak jsem jel doraz, prostě co to pude, buď mi dojde nebo ne. No a došlo :-)

No né, bylo to pravděpodobnější, protože poslední dobou moc netrénuju. Ale já jsem spokojenej, protože sem tam nechal všechno a kdyby to takhle bylo pokaždý, tak je to dobrý.

Já nevim - mně ujeli na těch Týřovicích a já jsem to tam zkoušel ještě z jedním honit. Potom jsem viděl, že tam vodpadli ty, co byli někde ve předu, pak tam byla nějaká větší skupina a tu jsem tak nějak viděl furt před sebou ale už jsme to nedohonili. Pak se od nich odpojili nějaký čtyři lidi a ty sem honil nahoru až nad Skryje ale potom mi zmizeli a už jsem je neviděl. Za Broumama mne dojela nějaká skupina a s tou jsem dojel do cíle.

No jo, nemůže bejt každý den posvícení - včera na naší Časovce do kopce si byl první...

Představ si, že pokaždý má svátek 28. září. Já to zkoušel změnit, ale...

Hmm, bábr to je machr... Tak jo, chlapci - všem vám děkuji a zase se na UACu uvidíme někdy příští rok.

Počkej Karle, to si musím radši nahrát ještě jednou, aby mi to tam náhodou nechybělo...

I. divize UAC (dlouhá trasa - 104 km)
pořadí	jméno	čas	průměr
2.	Koš Michal	2:50:21	36,6
9.	Paták Karel	2:52:35	36,2
14.	Procházka Radek	2:58:02	35,0

II. divize UAC + příchozí (krátká trasa - 78 km)
21.	Sladký Jiří	2:22:22	32,9
40.	Munzar Miloš	2:39:01	29,4