Soda III - Prezidentská - Královská - Hvězdná
(neděle 15. října 2000)
Na letošní v pořadí třetí ze série Prezidentských sod se sešla nebývale silná
společnost cyklistů lačnících překonat těžké brdské kopce - m.j. i dva vítězové letošního Krále Šumavy
či šampióni ligy UAC. Z Radotína tak vystartoval v 8:15 peloton následujících
17 odvážlivců (v abecedním pořadí):
Hanka Ebertová, Katka Suchá, Lenka Sýkorová, Vladimír Černohub, Robert Jaroš,
Martin Jelínek, Martin Lichtenberg, Michal Malášek, Lukáš Masák,
Karel Paták,
Radek Procházka, Dušan Příbrský, Jirka Salava,
Jirka Sladký, Martin Studenovský,
Martin Sýkora a Luboš Vancl.
Počasí nám, i přes pokročilý termín, neobvykle přálo - ráno jsme sice z Radotína vyráželi za poměrně husté mlhy, ale teplota 13 stupňů spolu s příznivou předpovědí dávaly naději, že navzdory mottu "Kopce, vítr a déšť jsou kořením cyklistiky" tentokrát, narozdíl od předchozí Sody II, výlet okoření "pouze" ony kopce. A skutečně, po hodině jízdy se na Mořině mlha náhle rozplynula a čekal nás nádherný podzimní den - meteorolog by řekl "jasno, teplota 20 - 24 stupňů, svěží jihovýchodní vítr okolo 5 m/s". Zbývalo tedy zdolat "pouze" oněch 180 km s 10 vrchařskými prémiemi a mnoha desítkami dalších "nevýznamných" stoupání s celkovým součtem bezmála 3.000 výškových metrů...
Rychlost našeho pelotonu byla zpočátku i přes značně členitou trať relativně vysoká a pohybovala se lehce pod 30 km/hod. Výkonnostní úroveň výstižně charakterizoval po zdolání 2. vrchařské prémie na Mořinu pravidelný sodista Robert Jaroš: "Když jsem na startu viděl tu squadru střelců, doufal jsem, že alespoň těm dvěma holkám stačím a nebudu viset na konci" (tím myslel Katku a Lenku - Hanku dobře zná...). "Když mi ale hned v prvním kopci ujely, tak jsem nevěřil - pak mi kdosi prozradil, že jezděj UAC...".
Tempo na čele obvykle udávali Karel Paták s Martinem Studenovským. Cesta příjemně ubíhala bez jakýchkoliv mimořádných zážitků až na křižovatku za 4. vrchařskou prémií, kde organizátor a metodik akce Jirka Sladký, snad pod vlivem přicházející únavy, omylem zavelel vpravo přímo na Křivoklát, zatímco na čele jedoucí Karel Paták, zřejmě jako vzpomínku na jeho legendární únik v posledním letošním závodě UACu, se chvíli předtím na čele utrhl a odbočil (správně) na Křivoklát vlevo přes Městečko. Vše nakonec šťastně dopadlo a Karel, ačkoliv najel o několik kilometrů více než ostatní hledáním ztracených druhů, se s námi sešel na společném obědě v bistru pod Křivoklátem.
Zde však čekal, bohužel, mnohem silnější zážitek. Ačkoliv nevím, jak se na první pohled sympatické bistro s venkovní zahrádkou jmenuje, dal jsem mu pracovní název "U Šneků". Předem varuji všechny potenciální zákazníky - nevstupovat!!! (bistro se nachází na křižovatce přímo pod hradem). V úděsném tempu obsluhující ženě trvalo 1,5 hodiny (!?), než nám ohřála obyčejné párky s chlebem - nic tak zoufalého jsem za posledních 33 let nezažil. Satisfakcí pro Karla snad může být, že po naší rázné urgenci 4 nožiček párků, které si objednal a na které ona prapodivná žena zapomněla, mu ve finále omylem přinesla hned 8 silných telecích párků, takže Karel se nejen dosyta najedl, ale část rozdal, zbytkem naplnil kapsy dresu a ve druhé části našeho putování na každé vrchařské prémii při čekání na ostatní neustále pojídal a pojídal...
Obavy, že díky téměř dvouhodinovému zdržení "U Šneků" dorazíme zpět až za tmy, se nakonec ukázali jako liché. Solidní tempo vydrželo i ve zbývajících kopcovitých kilometrech a tak jsme si dokonce mohli dovolit neplánovanou zastávku v Kuchaři u stánku, kde jsme krátce poseděli, doplnili ztracenou energii a poté příjemně posilněni vyrazili k cíli. Do Radotína jsme dorazili právě včas - v 18:40, těsně před setměním.
Zde jsou tedy výsledné parametry letošní třetí Sody: celkový čas 10:22, jízdní čas 6:45, celková ujetá vzdálenost 176,8 km, průměr 26 km/hod, nastoupáno 2.930 výškových metrů (měřeno oficiálním chronometrem organizátora). Hanka fotila, takže momentky dáme brzy na web.
Doufám, že se akce líbila a opět se sejdeme na jaře při Prezidentské Sodě I. Ahoj a všem díky za bezva výlet!
P.S.: Ne všichni však, jak se po napsání tohoto článku ukázalo, viděli Sodu III optikou růžových brýlí. Náš Logistik přináší pohled z druhé strany.